Těšte se na DRACHEN SEELE 7. ;))))))

Tommy *w*

Phantomrider - Beautiful Monster 8.

26. února 2011 v 23:26 | Eliotee & Schmetti |  Phantomrider-Beautiful Monster/Eliotee & Schmetti
Eliotee & Schmetti

Štěrk na příjezdové cestě zaskřípal a motor utichl. Žena sedící se svou dcerou na terase vzhlédla.
"No konečně, Tome!" Oddychla si, když konečně viděla, že se její syn vrátil domů.
"Vidíš to, brácha, jsem tu dříve než ty," křičela na něj jeho sestra a šklebila se. Tom se nemohl pod maskou zbavit poťouchlého úsměvu. Možná, že si zase koledoval o malér, ale prostě mu to nedalo.
Slezl ze své mašiny a sundal si helmu. Vydal se k oběma svým příbuzným na terasu.
"Ahoj, mami, čau mrně," stiskl své matce jemně ruku, kterou k němu natahovala a poté Bernardu zatahal za dred.
"Hey!" Křikla a ohnala se po něm. Tom se musel zasmát. Jeho nálada nemohla být lepší. Vždyť již brzy měl Billa opět vidět. Alespoň v to tedy doufal.

"Nějaký veselý. Jak bylo?" Zeptala se ho jeho matka a napila se svého čaje. Tom padnul do křesílka mezi ní a Bernardou.
"Jo, úžasně. Kissáci byli skvělí! Představ si, že mám trsátko od Paula! A dokonce mě objal. Bylo to úžasné!" Spustil Tom.
"Jo a já s nimi mám fotku," přisadila si Berni. Nelíbilo se jí, že by mohla zůstat mimo konverzaci.
"Och opravdu? No to je báječné. A ukážeš mi ji?" Zeptala se žena. Měla radost za své dvě děti.
Berni sáhla do kapsy svých kalhot a vytáhla iPhone. Okamžitě v něm našla danou fotografii a přístroj podala matce.

"To je úžasný, zlatíčko! A proč tam s nimi nejseš ty, Tome?" Zeptala se žena a podívala se na svého syna.
"Protože to někdo musel vyfotit," odpověděl Tom a pokrčil rameny. Matka se na něj jen omluvně podívala. Pak sklonila pohled zpět k přístroji.
"A kdo je tohle?" Ukázala na Billa. Tomovi přelétly jiskřičky v očích. Berni se uchechtla.
"To je Tomův... přítel." Řekla a sesunula se na svém křesle víc dolů. Žena po ní střelila pohledem a poté i po svém synovi.
"P-přítel?!" Vykulila oči. Nechápala.
"Ale houby přítel! Je to kamarád!" Natáhnul se Tom přes stůl a vrazil Berni jemný výchovný pohlavek.
"Aaau," ohradila se a zamračila.
"Meleš píčoviny, prcku," nakopnul ji Tom pod stolem. Matka se zhrozila.
"Tome, nebuď alespoň v mé přítomnosti sprostý," zahuhlala a vzala si opět svůj čaj. Tom se brblavě omluvil a pozvedl obočí nad matky horkým čajem. Jak mohla pít čaj v takovém pařáku? Tom se zase potil, jen neseděl na své motorce. Tam jej dokonale ovíval vítr a laskal ho po umělé kůži, již měl oblečenou. Alespoň onen prudký žár na černotě ochladil.

"Je to... Bill. Kamarád," zopakoval Tom. Měl pocit, jako by to matku nezajímalo. Jako by jí bylo jedno, že se s někým spřátelil. Nešlo mu to do hlavy, vždyť vždycky měla strach a podporovala ho. Nebylo tomu tak, jak se zdálo. Tomova matka o tom přemýšlela víc, než se zdá. Pozorovala v Tomových očích onu jiskru, která zračila cosi zvláštního.

"On je z Magdáče..." Neotálel Tom a dál povídal. Měl potřebu o Billovi mluvit.
"Jo, a vypadá jak děvka," zabrblala Bernarda.
Tom po své mladší sestře střelil vražedným pohledem.
"Co si to řekla?!" "Že vypadá jak děvka," zopakovala dívčina. Tomova skvělá nálada byla ta tam.
"Bernardo, chování! To se přece neříká!" Okřikla žena svou dceru a ustaraně se podívala na svého syna.
"Ona to tak nemyslela," pokusila se zachránit situaci.
"Ale jo, myslela! Žárlí, protože jsem se bavil více s ním než s ní!" Vyletěl Tom. Ruce zatnul v pěst.
"Co to meleš?! Já vůbec na nic nežárlím," zvýšila hlas i Berni.
"No jistě! Žárlíš! Jo! Jednou v životě pro mě byl někdo přednější než..."
"Než?!" Pozvedla Berni obočí.
"Než malej, dvanáctiletej nevychovanej parchant!" Vyprsknul Tom.
Bernardě vyhrkly slzy do očí. Nedokázala déle udržet hráz a povolila. Sebrala ze stolu přívěsek Paulovy kytary, který koupila, než odjela domů. Chtěla jej dát bráškovi, když se vrátí. A utekla s rukou na ústech pryč. Zlomilo ji to, Tom jí vrazil kudlu přímo do srdce.

"No, ještě si uteč, mrcho malá!" Zavolal na ni a nakopnul slaměný stolek.
"Tome, tohle snad nebylo nutné!" Vydechla šokovaně žena. Ještě nikdy nezažila Toma v takové ráži.
"A bylo nutné kritizovat Billa?! Nebylo! Teď to má! Ať si zvykne, že se všechno netočí jenom kolem ní," řekl Tom a zvednul se.
"Kam jdeš?"
"Byl jsem čtyři dny pryč, smrdím jako skunk, rád bych se osprchoval, a hlavně svlíknul tuhle maškarádu!" Odseknul Tom a zalezl do domu. Neměl náladu na nic. Jak na svou sestru, tak na matku. Jediné, co by snesl a s chutí přijal, by byla hudba Kiss a Billova přítomnost.

Tom zalezl do prosvětleného domu. Minul obývací pokoj a Bernardino království punku a hip hopu, a zamířil rovnou ke schodišti, jež vedlo do sklepení jeho temného ráje. Už když scházel dřevěné schody, jež mu vrzaly pod nohama, cítil onen chlad a známou energii, která sálala z jeho pokoje. Tom otevřel dveře a neměl nutkání, jako jeho matka, že by hmatal po světle a měl tendenci rozsvěcet. Zavřel za sebou a první, co udělal, bylo, že si vztekle strhnul svou masku z obličeje.

"Kurva!" Hodil s ní kamsi ke skříni a zakopnul o kytaru na zemi. Ještě ji neuklidil. Ucítil na obličeji vzduch, volnost. Jeho pokožka dýchala. Měl na Berni zlost, že si dovolila urazit Billa, ale ještě větší zlost měl sám na sebe. Začalo mu pomalu docházet, že se choval jak idiot. Že své malé sestřičce hodně ublížil. Vždyť ona byla jako on. Stejně zranitelná.
Přešel místnost a kopl do dveří koupelny, ty se otevřely a on vešel dovnitř. Šel rovnou napustit vodu do vany. Poté se začal svlékat a svůj kožený oblek házel do rohu koupelny.
Konečně byl volný. Konečně se cítil pohodlně. Jeho pokožka byla skoro přidušená. Otlačená. S odporem odhodil kožené oblečení na studenou podlahu. Sklep. Jaká mohla být koupelna tady? Naprosto chladná. Tom odmítal jakékoliv vymoženosti. Beztak tu měl tmu. Nepotřeboval luxusně vypadající místnost, když nic z toho neuvidí. Ovšem... Ve svém pokoji si přál mít útulno.

Když se opatrně ponořil do horké vody, usyknul. Byla příliš horká. Nezapomněl ji smíchat s levandulově vonícím olejíčkem. Aromatická to vůně. Potřeboval relaxaci. Zaplul do vody až po krk a zavřel oči, přičemž úlevně vydechl. Jeho svaly se uvolnily. Mozek přestal přemýšlet a Tom se oddal tomu naprosto dokonalému pocitu. Být nahý, bez masky a dalších pokrývek, které chránily jeho tělo před jakýmkoliv světlem.

Nasál do sebe onu opojnost a usmál se. Bylo mu příjemně. Kolem sebe chladno a tma. Tom se zhluboka nadechl a ponořil se celý pod vodu.
Teplá voda láskala nyní i jeho tvář. Bylo mu skvěle. Oční víčka měl pevně sepjaté a pod nimi viděl obraz. Krásný obraz. Pohled pro Bohy to mohl nazvat.
Byl to Billův obraz. Vybavoval si jeho tvář. Každý milimetr jeho tváře. Jeho dokonalé velké oči, plné rty, které přímo volaly "polib mě!", i jeho rozkošné znamínko na tváři. Dokázal si vybavit každou grimasu, kterou Bill udělal.
Vybavoval si Billa celého. Jeho porcelánovou pokožku. Představoval si Billa nahého.
Trošku sebou cuknul. Překvapila jej takováto myšlenka. Zůstával stále pod vodou a snad za pomoci nedostatku kyslíku v krvi jeho slabiny šimraly vzrušením. Rozkrok se probouzel. Tom se pod vodou zamračil a rychle se vynořil nad hladinu.

Voda hlasitě vystříkla a Tom lapal po dechu. Tohle přehnal. Byl moc dlouho pod hladinou a... uuh. Zamotala se mu hlava.

Stále Billův úsměv před očima.

Kapičky tryskaly z jeho vlasů, které měl kousek nad ramena, a prohrábnul je rukou.
,,Seš vůl, Tome," promluvil sám k sobě.

Představoval si Billa, jak asi vypadá, když se koupe. Představoval si to, jak by asi vypadal, kdyby tu byl s ním. Těžko by něco v takovéto temnotě viděl, ale... Bill mu připadal sexy. Tom znal Billovo tělo do pasu. Jeho přitažlivě smyslné tetování na podbřišku.

Tom zvrátil hlavu o hranu vany a sjel si rukou od hrudi až k bříšku. Sakra. Nechápal to. Tom se tak dlouho neuspokojoval, neměl náladu. Všechna jeho zklamání... Ano, musel se uvolnit, ale nebylo to u něj tak časté.

"Bille, promiň," zamumlal a s pevně sevřenými víčky obemknul své jemné, dlouhé prsty kolem svého penisu. Byl skoro v pozoru. Tom zasyčel, jakmile jej stisknul a táhle dvakrát přejel nahoru a dolů. Praštil se do krku o okraj vany.
"Sakra," jeho vzrušení mu v dlani mohutnělo, jak intenzivněji po svém penisu přejížděl.

Bill ve sprchovém koutě. Zády zapřený o zamlžená dvířka. Jeho táhlé steny. Rytmicky se pohybující ruka v jeho klíně a obličej zkřivený slastí.

Tomovy představy nabíraly na intenzitě.

Tom s hlavou v Billově klíně. Billova ústa kolem Tomova penisu...

"Ooh, bože... Jo, ooh," vzdychal Tom, když si stáhnul předkožku na svém údu a palcem tvrdě přejel po špičce. Tohle měl moc rád. Roztáhnul nohy, jak mu to šíře vany dovolovala a druhou rukou zabloudil níž. Promnul si něžně varlata a hrdelně zasténal. Horko, bušící srdce. Tom začal pohybovat zápěstím rychleji. V pravidelnosti. Rytmicky. Jeho pohyby byly slyšet díky jemnému šplouchání vody za doprovodu tichých vzdechů.

Táhle, líné pohyby se střídaly s rychlými a živočišnými. Tom trhnul boky proti své dlani a vykřiknul Billovo jméno. Blížil se k vrcholu. Cítil to příjemné mrazení po těle. Ten chlad mísící se s horkem. Hlavu měl zakloněnou dozadu a olizoval si vyprahlé rty. Chtěl políbit. Chtěl Billovy rty na těch svých.

Penis mu škubal v dlani a onen pocit extáze se přehoupnul přes hráz rozkoše. Tomovo tělo se napnulo v slastné křeči a mohutně vyvrcholil do... vody.
Pevně tisknul oční víčka k sobě a užíval si onen slastný pocit, až do posledního okamžiku. Ach bože, tak dlouho tohle neudělal. A dneska... Bylo to jiné než předtím. Tohle bylo... Kurevsky silné a dobré.

Ještě několik minut zůstal ve vaně ve stejné poloze a poté vypustil vodu a vzal sprchu. Musel se trochu zklidnit a tak na sebe nechal téct vlažnou vodu. Pak vylezl ven. Ručník omotal kolem boků a šel do pokoje. Tam si lehnul na postel, nahmatal ovladač od hifi a dal play. Jeho podzemním pokojem se rozlila melodie "I was made for loving you". Okamžitě si vzpomněl na Billa. Zase.

***
Bill přijel autobusem na zastávku a vláčel se s batohem na zádech do bytu, ve kterém bydlel s Vilhelmem. Byla to garsonka; jedna místnost s kuchyní a obývákem dohromady. Stačilo jim to.

Strčil klíč do zámku, ale zjistil, že z druhé strany nejspíš bude ten Vilhelmův. Proto protočil oči a vytáhnul z kapsy mobil, aby svého přítele prozvonil. Nechtělo se mu domů, nechtělo se mu druhý den do práce. Prostě se mu nechtělo nic dělat. Bill byl líný. Přál si zůstat ještě jeden den na festivalu. Se svým fantomem Tomem.

FanTom Tom. V onom slově měl jeho jméno. Zaculil se pro sebe.
Vilhelmuv mobil zvonil a zvonil a nikdo to nezvedal. Bill se zamračil. To má jako sedět tady přede dveřmi?! Prudce zabušil.
"Vilhelme, otevři!" Křiknul. Bylo mu jedno, že ho sousedi uslyší. Chtěl domů. Chtěl se osprchovat, najíst a chtěl jít spát. Brzo ráno vstával.
Nic. Odezva žádná.
"Já vím, že seš doma!" Kopnul do dveří. Co to na něj Vilhelm zase hrál? Nesnášel jeho uraženou ješitnost. Dokázalo mu to vždycky vydržet i několik dní.

Po několika marných pokusech to vzdal. Nic. Co má teď jako dělat? Měl na Vilhelma vztek. Taky mu to ještě dá sežrat.
Billa tak unavovala Vilhelmova povaha. Což o to, on by jej snesl. Ale kdyby alespoň nepil...

Seděl několik minut zapřený o dveře a přemýšlel, než se dveře otevřely a Bill tak s vyjeknutím spadl na záda. Přímo pod Vilhelmovy nohy. Holé nohy. Bill ležel na zádech a vykuleně zíral odspoda pod Vilhemovu osušku kolem pasu.

"Promiň. Sprchoval jsem se a nechal klíče v zámku," omluvil se Vilhelm a díval se na zem na svého přítele. Celkem zvláštní pohled z výšky.
"Uhm, jo," Bill byl tak zaskočen, že se nezmohl na nadávky. Vilhelmovi sjela kapička vlažné vody z jeho mokrých vlasů a přistála Billovi na rtech. Automaticky ji olíznul a Vilhelm se usmál.
"Omlouvám se, Bille," natáhl k němu ochotně dlaň.
Bill se ho tedy chytil a s jeho pomocí se zvednul. Když se k němu ale Vilhelm naklonil, aby ho políbil, Bill uhnul. Připadalo mu divné, aby ho Vilhelm líbal.
"Ehm, promiň, mám za sebou dlouhou cestu," vymluvil se Bill, vzal svůj batoh a prošel do bytu. Hned zamířil do koupelny.
Vilhelm se zamračil, ale nakonec jen pokrčil rameny a zavřel dveře. Slíbil si přece, že se s Billem dneska nebude hádat.
"Uvařím ti něco k jídlu, máš hlad?" Zeptal se Billa.
"Jo, něco malýho bych si dal," přikývnul Bill a zmizel v koupelně. Konečně je po té dlouhé cestě doma a může si dát sprchu.
Pobyl tam několik minut a společně se smytím make-upu a usušením jeho hedvábně jemných vlasů s dredy, mu to trvalo přes půl hodiny. Chvílemi, když houbičkou masíroval své bělostné tělo, myslel na Toma. Nemohl si jej vyhnat z hlavy. To, jak byl fantom šťastný, když ho Paul objal. Jeho ubručenou sestřičku Bernardu, na níž obdivoval tu krásnou tvář, a momenty, kdy projížděli skrz krajinou na Tomově princezně motorce.

Bill vylezl z koupelny s ručníkem na hlavě, tepláky na spaní a volným tričkem, které měl vždy připravené dopředu, a leželo vedle prádelního koše na hromadě s čistým oblečením. Bill měl takovou úchylku. Po každé koupeli šel do skříně a oběma připravil čisté oblečení, aby si jej po další očistě mohli obléct. Udělal to i nyní.

"Jaké chceš triko?" Ptal se Vilhelma. Vilhelm se opařil o prskající olej na pánvi a zaklel.
"Nevím. Zelené," rychle s usykáváním strčil ruku pod studený proud vody. Bill k němu vzhlédl. Zamračil se.
"Co je?"
"Spálila mě kapka oleje," zafňukal hraně a Bill si povzdechnul. Možná by neměl být na Vilhelma až tak zlý. Přišel k němu, chytil jej za zápěstí a pofoukal mu prst.
"Pusinku?" Zapitvořil se. Vilhelm by celkem překvapený. Bill na něj dlouho nebyl milý. Vilhelm přikývnul a Bill mu vlípnul malou pusu na špičku prstu. Poté se zaculil a odešel k televizi.
Vilhelm se za ním kouknul a pak dál chystal jídlo.
Bill sebou mrsknul na gauč a ten pod ním bolestně zaskřípal. No jo, měl už taky svá nejlepší léta za sebou, ale nový si s Vilhelmem dovolit nemohli. I když - mohli by, ale Vilhelm si za ušetřené peníze koupil radši flašku a Bill zase něco na sebe či lístek na koncert.
Popadl ovladač ze stolku a zapnul televizi.
"Jak ses měl potom, co jsem jel domů?" Zkusil se zeptat Vilhelm. Otočil se k Billovi a nesměle sledoval, jak přepíná televizi.
"Super," odpověděl bez zájmu Bill. Vilhelm pozvedl obočí. Bill byl opravdu hovorný. Pořád je vůči němu odměřený.
"Aha, to je super," řekl stejným tónem Vilhelm.
"Mám s nima fotku," usmál se Bill a vyletěl z gauče přímo ke kabelce a vytáhnul z něj foťák.
"Fotku s kým?" zeptal se Vilhelm.
"S KISS," odpověděl nadšeně Bill a už danou fotografii hledal. Poté podal foťák Vilhelmovi. Ten si ji bez zájmu prohlídl.
"Kdo je ta holka?" "Berni. Tomova ségra," pokrčil Bill rameny a foťák si zase vzal.
"A kdo je Tom?" zeptal se znovu Vilhelm. Trochu pozvedl obočí. Bill se na něj podíval a musel se chtě nechtě ušklíbnout.
"Tom je ten, co ti dal málem na budku," zasmál se a pak se mu po tváři rozlil úsměv - tak Toma poznal. On jej zachránil.
Vilhelm se zamračil.
"Jo, tenhle šašek..."
V Billovi jako by začaly bubnovat nervy. Přímo do srdce. Bilo rychle.
"Cos řekl?" Vyjel na Vilhelma. Otočil se čelem k němu, zúžené oči.
"Co bych řekl?" Odfrknul si Vilhelm a prohrábnul si vlasy. "Že je to šašek. To, co předvedl na té chodbě... Tsee. A ještě ten jeho kostým, nebo co to má. Trapák. Viděl jsem ho potom i venku a byl pořád takhle."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama