Těšte se na DRACHEN SEELE 7. ;))))))

Tommy *w*

Phantomrider - Beautiful Monster 1.

26. února 2011 v 23:03 | Eliotee & Schmetti |  Phantomrider-Beautiful Monster/Eliotee & Schmetti
Eliotee & Schmetti

A další dokonalá FF Phantomrider - Beautiful Monster od holek Eliotee & Schmetti :) Opravdu doporučuju,děj je opravdu zajímaví a strhující :))
Příjemné čtení ^^



Ujížděl krajinou. Miloval ten vítr v zádech. Tu volnost. Tu svobodu. Připadal si jako pták. Mohl takhle objet třeba celý svět.
Ujížděl dál a jak jen mu to pozornost dovolila, vnímal každý detail. Hloupé narážky náhodných jezdců ignoroval. Na ty byl zvyklý. Slýchával je celý svůj život. Když byl v pubertě, tolik ho tyto kecy deptaly. Chtěl pryč. Chtěl umřít. Nikdo o něj neměl zájem. Každý se ho bál. Jeho tvář byla schovaná za černou maskou, kterou odmítal sundat. Nemohl ji sundat.
Nenáviděl ji a zároveň zbožňoval. Byla jeho brána do otevřeného světa. Do světa omezené svobody, kterou mu tento svět byl ochotný dát. Přebíjely se v něm pocity zlosti, lítosti a štěstí. Nevěděl, co je to pravé, co v sobě uchovává.


Seděl obkročmo na své červené Honda V4 motorce a plul vzduchem. Nechával své tváře laskat štiplavým, horkým větrem letního dne. Ujížděl pryč. Pryč tam, kam se těšil celou věčnost.
*flashback*


Přecházel potichu jako myška po svém temném 'království'. Dával si do tašky věci, které bude potřebovat. Nebylo toho moc. Jen základní hygienické potřeby a podobně. Musel být velmi potichu.
"Tome?" ozval se od dveří ženský hlas. Tom sebou cuknul jako zloděj přistižený při činu. Sakra! A tak se zdálo, že se mu jeho 'útěk' podaří.
"Jsem tady," řekl poté klidně a pokračoval v balení dál. Žena opatrně vkročila do místnosti a poslepu zavřela dveře. Tiše vrzly. Tom onen zvuk nesnášel, takto vrzaly vždy, když k němu chodila jeho matka. Nechápal to. Jemu žádný zvuk nevydávaly. Žena se vydala tmou za hlasem svého syna. Obdivovala ho za to, že se v tomhle prostředí umí pohybovat, aniž by si nějak ublížil. Ona sama několikrát zakopla.

"Thomasi, co děláš?"
"Mami..." ozval se nervózně.
"Ty něco balíš?" tápala matka ve tmě. Nic neviděla. Podle šramocení vypozorovala, že její syn cosi přerovnává.
"Ne, jen uklízím. Hodně zakopávám. Mám tu bordel," zalhal a posadil se na svou postel.
Ženě ovšem neuniknul podtón, který její syn použil, aby tuto větu vyřkl. Zaostřila do tmy, aby aspoň zachytila obrys Tomovy tváře. On ji viděl. Byl na tmu navyklý. Sklopil pohled.
"Thomasi..."
"Mami, nemohl jsem ti to říct! Zakázala bys mi to," spustil Tom.
"Jistě, že zakázala, proboha! Víš, jaký jsou teď venku horka. Jak slunce nelítostně září s čím dál větší silou, a ty chceš jet někam. Jde mi o tvé zdraví, ne o to ti něco zakazovat!" reagovala žena. Možná trochu moc prudce.
"Celý život jsem tady zavřený. Celý život dělám, co je správné, abych si neublížil. I teď to tak bude! Nesundám svou masku. Jsou to dva dny. Dva dny, mami!"
"Právě! Dva dny!" vyjekla matka se strachem. "Slyšel jsi zprávy včera večer, viděl jsi to?"
"Jo, viděl!" vyhrkl Tom a zabořil tvář do dlaní. Zoufale si mnul obličej. "Ale ten festival je jen teď... mami, těšil jsem se na něj půl roku! Uvidím Kissáky, chápeš to? Moje celoživotní láska! Musím je vidět!"


Žena vrtěla hlavou. Chápala svého syna. Až moc jej chápala. Chtěla pro něj to nejlepší, ale to mnohdy nešlo zkombinovat s jeho životem. On tak riskoval...
"Víš, co pro tebe znamená slunce, Thomasi," zkoušela mu promlouvat do duše. "Pojede s tebou sestra, samotného tě nenechám," řekla nekompromisně. Tom si odfrkl.
"Jo, dvanáctiletá holka mě uhlídá... super," padl zády na matraci. Chtěl být sám. Bez dozoru. Není hloupý přece. Ví, jak se má chovat.
"Buď tak, nebo nijak," trvala na svém žena.
"Jo, to mi je jasný," odsekl Tom. Nemělo cenu se dohadovat. Stejně si jeho matka prosadí svou. Přemýšlel o tom, jaký to bude. Na rockovém festivalu, s malou holkou. Bude ji muset všude tahat s sebou a pořádně si fesťák neužije. To jsi to dopracoval, Tome.


"Budete se denně hlásit, a když bude moc velký sluneční žár, neopustíš ubytování!"
"Proboha! Nosím na ksichtě tohle! Nic se mi nestane!" křiknul už Tom. Byl z toho tak akorát nervózní.

Žena po něm střelila lítostným pohledem. Povzdychnul si a natáhl k ní ruku.
"Já vím, že to myslíš dobře, ale já vím, co dělat. Naučil jsem se být to, co jsem. Naučil jsem se žít jako zrůda."
"Tohle neříkej, Thomasi!" odvrátila matka obličej. Tak nerada slýchávala tato slova. Vždy ji to trýznilo duši. Dávala si za vinu všechno, co Tom musel snášet.
"Je to pravda, mami," Tom si přitáhl matku do náruče. Hladil ji po zádech. Matka zadržovala slzy v očích. Nepřála si, aby se trápil její bolestí. "Všichni se mě bojí, nenávidí mě. Nemám kamarády ani přátele. Žiju ve své temnotě s hudbou. Proto tě prosím, nech mě jet na fesťák... bude to můj nejkrásnější den z prázdnin, prosím, maminko..." šeptal do jejího ucha. Namotával si její vlnité vlasy na prsty.


Povzdychla si a přikývla. Jak mu to mohla zakázat? Když mu to udělá radost, tak udělá cokoliv. Tom si zaslouží jen to nejlepší. Objala svého syna pevně.
"Děkuju", šeptnul Tom a dám své matce pusu na čelo. Tady ve tmě svou masku mohl sundat.


*konec flashbacku*

Poznámka:Toto je jen model/ukázka designu tvaru motorky,proto ta tak trochu zvláštní "kola" :D
Ta si prosím domyslete :D
Tommy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 MisQwa Kaulitz MisQwa Kaulitz | Web | 26. února 2011 v 23:11 | Reagovat

Tak jo :) ráda se spřátelím :)

2 Tommy & Billy ^w^ Tommy & Billy ^w^ | Web | 26. února 2011 v 23:20 | Reagovat

^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama