Těšte se na DRACHEN SEELE 7. ;))))))

Tommy *w*

Obchod s Lidmi 2.

27. února 2011 v 11:02 | Disturbed Angel |  Obchod s Lidmi/Disturbed Angel
Disturbed Angel


"Všechno nejlepší k narozeninám,Tomi," šeptl tiše hubený mladík. Měl černé vlasy, které byly tvarované do šíleného lvího účesu. V ruce svíral malou krabičku, která byla úhledně zabalená. Šlo vidět, že si s ní dal práci. To ano, Bill byl totiž vždycky puntičkář a perfekcionista. Natáhl ruku k svému bratrovi. Dreadatý chlapec si od něj dárek s úsměvem vzal a začal jej opatrně rozbalovat. Když otevřel krabičku, vykoukl na něj prstýnek z bílého zlata. Udiveně se na to podíval.

"Bille, já si tě opravdu nechci vzít," zasmál se a koukl na své dvojče.
"Já vím. Vím, že nerad nosíš prstýnky, ale koupil jsem ti k němu i řetízek, můžeš ho nosit na krku pod tričkem, tam ho nikdo neuvidí a bude tě hřát blízko srdíčka," řekne naprosto tiše Bill. Tom ho tak miloval. Byl strašně roztomilý. Přikývl a hned si řetízek připnul. "Děkuju, je moc krásný," pořád se na svého bratra usmíval.

"Podívej se pořádně," řekl Bill a očima těkal z prstýnku, který už visel na řetízku na Tomově krku, na jeho oči. Tom chytl prstýnek mezi prsty a snažil se přečíst nápis, který tam byl vyrytý.
Budu na tebe myslet každý den. BK
Tom se pousmál. "Já na tebe taky, Bille," řekl s úsměvem a objal ho. Bill se k němu s úsměvem přivinul. A když se Tom oddálil, nechápavě na něj koukl. "Ještě můj dárek," šeptl a podal Billovi taky krabičku. Nebyla zabalená, ale to tmavovlasému chlapci vůbec nevadilo. "Asi už to nebude tak originální jako ten tvůj," řeknu trochu smutně Tom. Ale jen co jeho dvojče otevřelo krabičku, začalo se usmívat jako sluníčko. Vytáhlo z ní řetízek s přívěskem. Ten byl hranatý a pod tmavým kamínkem, který tam byl vložen, se rýsovala jejich společná fotka.

"Och, Tomii," vypískl Bill. Skočil svému bratrovi do náruče, a ten poznal, že dárek splnil svůj účel - líbí se.

Tom otevřel oči a zadíval se ven z okna. Povzdychl si a znovu se pustil do práce na počítači, který byl před ním. Mezi prsty jemně vzal drobný prstýnek na jeho krku. Vzpomínal na bratra téměř každou volnou chvíli. Na jeho rty, oči, na bezchybné tváře, na úsměv, který mu dokázal projasnit i ten nejhorší den. Povzdychl si. Znova a několikrát za sebou. Poslední dobou byl opravdu zoufalý, víc než kdy před tím.
"Tome, mohl bys mi podepsat tyhle papíry?" řekla mladičká dívka, jakmile vešla do jeho kanceláře. Poté se zasekla. "Děje se s tebou něco?" Tom se na ni otočil.
"Ne vše v pořádku, ukaž," řekl a mírně se pousmál. Rychle podepsal, co měl a dál přemýšlel. To, že se na něj Maria - jeho sekretářka ještě chvíli dívala, než odešla, ani nepostřehl. Byl teď ponořený do myšlenek na jejich 17. narozeniny. Doteď nosí ten prstýnek na sobě. Nesundá ho nikdy. Bude ho mít až do konce života u sebe. Podepřel si hlavu rukou a jeho hlavou se začaly honit další vzpomínky z období, kdy byl on i jeho brat šťastný.

Tom se protáhl na gauči. Zrovna skončil film, co si s Billem pustili. Podíval se na něj a musel se usmát. Jejich rodiče byli na víkend pryč. Dvojčata si vymyslela, že chtějí pořádně oslavit svoje sedmnáctiny. Ovšem byla to lež, nedělali žádnou oslavu. Nepozvali ani jednoho kamaráda. Oba chtěli být spolu sami. Užít si chvíli, kdy se nebudou muset omezovat, schovávat nebo se přetvařovat. Tom se naklonil a lehce přejel rty po těch Billových.
"Mohli bychom si pustit ještě jeden film a jít spát, co ty na to?" Bill jen zakroutil hlavou. Vypnul televizi a chytl bratra za ruku. Vstal a Toma vytáhl taky. Cestou ke schodům se ještě ujistil, že jsou vchodové dveře zamčené, ale během chvíle už byli u něj v pokoji. Bill lehce hladil Toma po tvářích. "Mám pro tebe ještě jeden dárek," šeptl. Trochu se začervenal a sklonil hlavu, ale netrvalo to dlouho a už měl pohled zase opřený do bratových čokoládových očí. "Chtěl bych se milovat," řekl tak tiše, že si nebyl jistý, jestli tu větu doopravdy vypustil z úst. Tomova reakce ho však utvrdila v tom, že to řekl a že i jeho bratr to slyšel.
"Cože?" zamrkal Tom. Tohle mu vyrazilo dech. Ještě se s Billem ani jednou nemilovali. I když už to byl skoro rok, co si vyznali jejich city, tak ještě neměli sex. Tomovi to na jednu stranu vadilo, ale na druhou nechtěl nijak svému křehkému bráškovi ublížit a nechtěl na něj vůbec tlačit. " Jsi si opravdu jistý, Bille?" řekl tiše a Bill přikývl.

O deset minut později už leželi na posteli. Tom a na něm byl Bill. Oba byli bez triček, Bill už neměl ani kalhoty. Oddávali se polibkům toho druhého. Mladší z bratrů rozhodně nechtěl zůstat pozadu, a tak se pokoušel sundat kalhoty Tomovi, který mu musel trochu pomoct se sponou u pásku. Pak se podařilo.
Bill se trochu chvěl. On sám nevěděl, jestli to byl víc strach nebo vzrušení. Jakmile se dostal pod Toma, který začal jazykem dráždit jeho bradavku, byl si jistý, že potom se chvěl už jen vzrušením.
"Po… počkej," řekl Bill, když byli oba dva nazí. Tom se nad ním skláněl a Bill ho přerušil mluvením zrovna ve chvíli, když do něj chtěl Tom zasunout. Jeho štíhlou rukou začal hledat něco na nočním stolku, a když otevřel malý šuplíček a vytáhl menší lahvičku, usmál se. Tom se nestačil divit, když zjistil, že jeho malý bráška v ruce drží lubrikant. Sám ho otevřel, naplním s ním svou dlaň a rukou mířil ke svému otvoru. Tomovi by jeho penis ztvrdl ještě víc, kdyby to jen trošku šlo, ale byl maximálně vzrušený. I přes ten fakt ho jeho dvojče pár neškodnými pohyby kolem svého vstupu doháněl k šílenství.

Když už se nějakou dobu obě těla svíjela na posteli ve stejném tempu, chytil chlapec s dready chloubu chvějícího se stvoření pod ním. Bill téměř vykřikl, když ho Tom začal rukou uspokojovat. Tom to vždycky uměl. Jeho obratné prsty dělaly Billovi dobře na kterékoli části jeho těla. A to Tom moc dobře věděl.

To byl ten nejhezčí dárek od Billa.
"Ach Bille," řekl tiše Tom to, co se ještě chvíli vznášelo v jeho velké kanceláři. Vzpomínal i na sex s Billem. I když si ho neužili moc, věděl Tom, že nikdy nic lepšího nezažije. Dlouhou dobu nic s nikým neměl. Nebylo to o chtíči. Ale několikrát už si užil. Prostě s nějakou holkou, kterou potkal v baru, když šel utápět svůj žal v láhvi vodky nebo whisky. Prostě se s ní vyspal a ráno šel jeho život zase dál. O nic nešlo. Na nic při tom nemyslel, a když, tak to byl stejně jedině Bill.

Zakroutil hlavou. Bill Bill Bill. Všude samý Bill. Celý jeho život se točil kolem Billa a on bez něj prostě nechtěl žít. Dal by mu celý svůj život, kdyby tu ovšem byl.
Zvedl se. Vzal si s sebou několik papírů a odešel z místnosti. Výtahem jel dolů, kde už na něj čekalo několik lidí, jeho zaměstnanci, a taky pár úplně cizích lidí. Dneska vybíral nové zaměstnance. Nové tváře, které pro něj buď měly pracovat, nebo se rozloučit a jít bez úspěchu domů. Sedl si na křeslo a začal pohovory s jednotlivými osobami. Tihle páni už jsou v užším kole. Nejdřív museli projít přes detektor lži, psychotesty a v neposlední řadě testy tělesné kondice. Sám Tom ale zavedl, že si bude nové bodyguardy vybírat sám.

Bodyguard? Ano, je to tak. Tom sám ochranku nepotřeboval, ale jeho firma tímhle vydělávala. Někdo zavolal, zaplatil a dostal ochranku v podobě dvou, tří, někdy i třeba patnácti mužů. Je to nezvyklá práce, ale Tom za ni byl rád. Měl pocit, že alespoň takhle chrání. K čemu mu byla ale firma, která poskytovala ochranu, když svého brášku takhle chránit nemůže.

"Tome, tak Tome, vnímáš mě?" z přemýšlení ho vyrušila až ruka na jeho rameni. Vzhlédl, aby zjistil, komu patří. Byla to Maria. "Jestli chceš, necháme to na jindy. Řeknu těm uchazečům, aby přišli jindy,"
"Ne, to je v pořádku. Omlouvám se. Myslím, že tenhle a tento nevyhovují," řekl a podal jí dva spisy, které patřily dvěma osobám ve vedlejší místnosti. Oni čekali na verdikt. "Ostatní přijímám a dál už to znáš," dodal a vstal. Ještě než došel do své kanceláře, zazvonil mu telefon.

"Andreasi, ahoj. Tak? Máš něco?"
"Tome, nevím, jestli to ti mám říct,"
"Mluv," řekl naléhavě, a když jeho přítel na druhé straně mlčel jen pár vteřin, začal být nervózní. "Tak sakra mluv!!" křikl do telefonu. Andreas měl pro něj vždy pravdivé informace, pokud něco zjistil. On se totiž také dostal do okruhu mafie. Ovšem sám Tom věděl, že to nebylo nic jako Markus. Andy měl své zdroje a Tomovi nikdy neřekl ani jeden z nich. Ze začátku byl nepříčetný, ale moc dobře věděl, že jeho kamarád by mu nic nezatajil. Začal chápat, že mu prostě nemůže říct všechno. S Andreasem se sblížil až potom, co Bill zmizel. Ano, bavili se i před tím, ale nemohl říct, že by Andyho zbožňoval. Až pak pochopil, že jedině on je doopravdy kamarád. Jedině on taky věděl o tom, že se dvojčata milují.

"Našli tělo a identifikovali ho jako Billa," řekl tiše a v Tomovi by se krve nedořezal. Telefon mu vypadl z ruky. V tu chvíli, kdy dopadl na zem, začal k zemi padat i Tom. Před očima se mu zatmělo a on ztratil vědomí. Když přijel k budově jeho kamarád, byla už u Toma Maria. S pomocí pár chlápků ho položili na gauč, a zrovna ve chvíli, kdy do místnosti vběhl Andreas a Maria chtěla volat sanitku, se Tom začal probírat. Možná, že kdyby věděl, co přijde, snad by i zůstal v bezvědomí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama