Těšte se na DRACHEN SEELE 7. ;))))))

Tommy *w*

Drachen Seele 1.

6. ledna 2011 v 18:05 |  Drachen Seele/Tommy und Billy
ds

Íííík konečně odhodlání!! xD Tady je 1 díl naší povídky Drachen Seele//Dračí duše\\.Nevíme kolik bude mít dílů,předpokládáme že moc né,je to pokus :D a ani nezaručujeme kvalitu kterou nezaručujeme ani u naší & Forever neboť je to naše druhá povídka....:D pokut budete tak hodní prosím,menšino co se táhnete dálkami internetu až k nám,komentujte :D

a aby ste nebyly mimo mísu,ještě jednou vysvětlení :oDD

páááááááá :-* *^-^*



Bill je v této povídce drak,který se umí přeměnit v člověka…tákže drakodlak :D
Celý příběh je smyšlený,bohužel..Odehrává se dejme tomu v současnosti ale svět ve kterém se celý příběh odehrává je o hodně odlišný od toho našeho.Je stejný ve vyspělosti lidí,v kultuře ale odlišný tím co děsí skoro každého kdo v tomto světě žije.Draci.Sice žijí daleko od civilizace,v jeskyních,lesích nebo se skrývají ve stínu mraků,ale každý z draků na sebe dokáže převzít lidskou podobu.To kvůli tomu,že touží lid této země přesvědčit o ohromném omylu který zavinil strach a odsuzování dračí rasy.Ale právě díky tomu že se umí přeměňovat v lidech probouzí strach ještě větší a ani na ulicích rušných měst se necítí bezpečně.

Tom vypadá úplně stejně.Je mu 21let,je stále oblečený v oblečení o několik desítek čísel větší ale zato je v roly velice citlivého člověka.Né že by nebyl citlivý i v realitě..:D
Bydlí v rozsáhlém parku na kraji města v né příliš luxusní vile spolu se svou matkou která má o něj někdy strach kvůli jehož příliš velkému zájmu o draky.

Co se týká jeho vzhledu Billa jako draka …

Výška:6m
Délka(i s ocasem):m15
Rozpětí křídel:25m
Tělo:Oči rudozlaté,hříva černá táhnoucí se od hlavy do poloviny ocasu s nádechem modré,na levém uchu 3 náušnice,na pravém 1,piercing v černém rozeklaném jazyku,Piercing obočí z rubínových kuliček,stejná barva jako oči,na rohu uvázaný řetízek opět s rubínovými kuličkami,hřbet tmavomodrý perleťový,bříško bílé,ramena a nadloktí bílé,předloktí modročerné,drápy černé s bílou špičkou,ocas zakončen hřívou.
Drakodlak:
Výška:2m
Rozpětí křídel:10m
Tělo:převládají lidské rysy,oči zůstávají rudozlaté,Modročerná hříva se táhne jen po ramena,předloktí černé s přechodem do bíla a pak na rameni opět do černomodré.


Jaké by to bylo mít křídla?Jaké by bylo být tím krásným tvorem?nebo alespoň nějakého znát?
Neklidně se převalím na druhý bok a vyhledám v otevřeném okně měsíc,který zalévá celý můj pokoj svým svitem.Nikdy jsem neposlouchal ty žvásty o tom,jak jsou draci nebezpečná, zákeřná stvoření dychtící po krvi a masu lidí.Jsem si pevně jist že jsou to čistá stvoření která žijí v souladu s přírodou.Ani nevím proč se lidé tak moc draků bojí.Jsou nádherní,každý z nich je naprostý originál jak vzhledem tak i povahou,což se alespoň domnívám..Vždy se dívám jak se sem tam po obloze v obrovské výšce prožene po každé jinak velký,barevný a zvláštní drak.Každý drak měl i jinak barevný oheň.

Ze zamyšlení mě ale najednou vytrhne hluboký řev s modré plameny ozařující stromy v parku.Poplašeně vyběhnu k oknu a snažím se prohlédnout tmou kterou rozpouští jen stříbrné měsíční paprsky a neúprosné plameny snažící se zasáhnout cíl.V temnotě je jen matně vidět dvě hladká těla s mohutnými křídly zmítající se ve vzduchu.Po nějaké době se opět ozvě strašný řev.Jeden z draků začal bezbranně padat k zemi a jen těsně nad zemí z posledních sil roztáhl doširoka křídla aby alespoň trochu zbrzdil pád.Ale i tak s velkou ránou a praskáním kmenů stromů dopadl na nedaleký kopec mezi mohutné stromy.Musel se zranit..

Neváhám a rychle se nasoukám do oblečení.Opatrně sejdu po točitých schodech z mého pokoje který mám udělaný na půdě a neslyšně jako had plížící se za kořistí vypluji z domu míříc ke kopci kde jsem naposledy vyděl toho draka.Když jsem už blízko už se spíš plazím po čtyřech a schovávám se za kdejakým křovím.Konečně jsem na palouku který se rozléhá mezi duby na vrcholu návrší.Okolní stromy se zdají být ožehlé ohněm,tráva je seschlá žárem a v půdě jsou stopy po velkých drápech.Na chvíli se zastavím a snažím se přivyknout na tmu.Najednou ho uvidím.Mezi pokácenými stromy leželo velké Hladké plazí tělo s jedním křídlem široce roztaženým,zakrývajícím spodní část těla a druhým pod sebou.Jeho temná hustá hřívá jemně povlávala nočním vánkem.Hlavu měl položenou na kmeni jednoho ze stromů.Drak se vůbec nehýbal.Jen se mu sem tam zachvěl hrudník když se nadechoval.Byl v šoku.
Nervózně si sednu na suchou trávu.Když tam pudu,riskuju že mě drak kvůli vyděšení napadne ale nemůžu si nechat ujít svoji šanci.Čekám na tenhle okamžik dlouho.Opět se postavím na rozechvělé
nohy strachem a vzrušením a začnu se tiše plížit k onomu překrásnému tvorovy,lehounce zářícímu jak se měsíční svit odrážel v jeho temných šupinkách na hřbetu a perleťově bílých na spodní části těla.Teprve teď když jsem vzdálený k drakovy jen asi deset metrů uvědomil jsem si jak moc je to riskantní.Vzdálenost se krátila každým drobným krůčkem.
KŘUP.Pod jednou z mích podrážek praskla větvička.Drakem jako by projel záchvěv a do široka otevřel oči planoucí červení jako žhavé uhlíky.Z posledních sil zvedl hlavu a upřel na mě svůj spalující pohled.Na černých,na konci bílých zahnutých lesklých rozích se třpytila zář jako na jezerní hladině.Prohlíží si mě se zvědavostí a sem tam černým rozeklaným jazykem na kterém se blýská kovová kulička kmitá vzduchem a ochutnává pachy.Opět mu trochu klesnou víčka a položí svou hlavu na zem,téměř k mým nohám a už o trochu pravidelněji vydechoval vzduch s trochou kouře víříc prach vyprahlé půdy.
Všechen strach který projížděl mým tělem jako tisíce malých jehliček se teď proměnil ve vzrušující brnění celého mého těla.Pomalu jsem si klekl do prachu hledíc na tu nádhernou perleťovou bytost.Drak potichu broukal a stále více přivíral oči.Sbíral jsem odvahu ze všech částí mé duše.
Opatrně vztáhnu k drakovy ruku a bříšky prstů se zlehka dotknu jemné,překvapivě až jako by sametové kůže na jeho čenichu.Drak na mě upřel pohled a já si mohl z blízkosti prohlédnout tu nádheru.Jeho oči jsou jako temně rudé drahokamy v kterých plápolá nehasnoucí plamen a sem tam lehce zazáří jako by
se v nich mihotaly světlušky.strach už mě dávno opustil a jemně jsem se přivinul drakově hlavě velké skoro dva metry,poseté droboulinkými šupinkami velkými jako nehet na malíčku.Užíval jsem si každý dotek,drak vypadal klidně.Pak jsem konečně odtrhl zrak od té blyštivé krásy
a zadíval se na celé drakovo tělo.Bodlo mě u srdce.Černě perleťové blány
byly místy potrhané,po krku,nohou a ocase menší rány ze kterých tekla už pomalu zasychající rudozlatá krev a na levém boku,který před tím zakrývalo z části křídlo byla o něco hlubší tržná rána.Slzy mě palčivě štípaly v očích.Znovu jsem pohladil ono stvoření po měkkém hřejivém čenichu.
"Neboj se..Postarám se o tebe,pomůžu ti.."Zašeptám a drak o něco víc stáhne dlouhé sametové uši.
Postavím se,stále sledován ještě maličko nedůvěřivým pohledem ale vím  že ví,že mu neublížím.Malými krůčky jsem došel k drakově boku u kterého jsem se zastavil.Rána není moc hluboká ale dost na to aby ztratil hodně krve.Znám toho o dracích docela hodně..Opět přejdu k jeho hlavě.Mezi tím už jsem si vymyslel menší plán.

"Mohl by ses,prosím,přeměnit?.."Zašeptám téměř neslyšně ale drak to moc dobře slyší.Vypadá že přemýšlí.Pak ale zavře oči a celý se zahalí do oslepujícího namodralého světla.Když se konečně záře vytrácí,na zemi už jen nehybně leží nahé drakodlačí tělo.Znovu se pozastavím nad jeho krásou,tentokrát jeho polidštěné podoby.sehnu se k němu a prohrábnu mu jeho černomodré vlasy ze kterých vyrůstá pár zatočených rohů a dvě podlouhlá ouška.Oči má stále tak žhavé.Už na nic nečekám,sundám si mikinu i tričko.Opatrně vezmu do rukou drakovo křídlo které doteď zakrývalo jeho nahotu.drak evidentně nemá pocit studu,proč taky.
Jako Drak se také nestydí.Něžně pohladím stvoření po boku okolo rány.Maličko usykne.Najednou ucítím jak se mi něco obmotává kolem kotníku.Poohlédnu se na nohu,drak kolem mě jemně obtočil ocas.Pak se znovu podívám na jeho tvář se kterou si pohrává jemný vděčný úsměv.Pohladím ho po křídle a přitisknu mu na hlubokou ránu triko.Drak zuřivě zasyčel bolestí a zabalil své tělo do potrhaných křídel.Pak ho zabalím do své velké mikiny a vezmu do náruče s úmyslem zanést domů kde mu zkusím ošetřit rány po boji.
"Jak úžasný vynález,umět se proměnit z pětitunového macka na šedesátikilového macíčka.."snažím se vtipkovat a odlehčit tak situaci ale draka to trochu pobouřilo,vyfoukl z nozder kouř a švihl mě ocasem po zadku.
"au!to si odpusť…"kníknu a pevněji si ho přivinu do náruče.Drak si jen odfrkne a odvrátí pohled jinam.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lucinQáá lucinQáá | Web | 6. ledna 2011 v 18:52 | Reagovat

pěkné :) jak to bude dál? :D joo a už jsme si vás dala na blog :) až budete mít ikonku tak si jí tam dám :)

2 Tommy&Billy *^__^* Tommy&Billy *^__^* | Web | 6. ledna 2011 v 18:54 | Reagovat

Danke ^^

3 Anett.S Anett.S | 6. ledna 2011 v 20:56 | Reagovat

Vypadá to hoodně zajímavě ^^ Těšim se na další díl :)

4 Tommy&Billy *^__^* Tommy&Billy *^__^* | Web | 6. ledna 2011 v 20:59 | Reagovat

Rur děkujeme ^^

5 Leila Leila | 1. dubna 2012 v 18:39 | Reagovat

Ale nooo tááák u toho popisu - to jsi (jste) spářila koně,hada,člověka a něco vzdáleně podobnému drakovi dohromady, bo co??? Odkdy mají draci hřívu a uši?? Jedině jako novej druh xD A upřímně já, jak si tak toho drakodlaka(xDxD - to je trefný) představuju podle tebe, tak by se mi vůůbec nelíbil...názvosloví částí těla odpouštím, ale i tak - šmein Got!!xD No nic jdu číst, uvidíme...xD*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama