Těšte se na DRACHEN SEELE 7. ;))))))

Tommy *w*

Blbej Hip-Hoper 4.

9. ledna 2011 v 16:35 |  Blbej Hip-Hoper/B-Kay
blbej hip-hoper



Bill se sladce zazubil.
"To jsem ti až tak chyběl?" usmál se a udělal vedle sebe místečko pro Toma.
"Ani nevíš jak," zašklebil se a sedl si vedle něj.
"A nebude to nápadný?" šeptl Bill tiše, ačkoliv byl rád, že je Tom teď s ním.
"Mám o tebe strach, Bille," vzdychl Tom a upřímně se podíval do očí tomu sladkému stvoření.
"Tome… já… já jej mám sám. Tohle všechno přišlo tak rychle," smutně se rozhlídl po okolí a všiml si partičky holek, jak je pozorují a něco si šeptají.
"Bille, ještě jednou se tě Martin dotkne a já, já..." začal Tom, ale Bill jej zastavil.
"Tome, podívej, nechci abys měl i ty s ním problémy. Martin je fakt kretén a já už mnohokrát skončil s monoklem nebo naraženýma žebrama… a nikdo mě nebránil jako ty. Moc to pro mě znamená," pousmál se a na své ruce ucítil letmý dotek té Tomovy.
"Proto sem teď tady, Bille. Já mu to nedovolím. Slibuju," špitl mu do ucha.
Rychle se rozloučili a každý utíkal na svou hodinu.
Bill tomu nějak pořád nemohl uvěřit. A raději se nesnažil. Nechtěl, aby to skončilo. Konečně jej měl někdo rád. Jenomže co když ne skutečně…Tyto pochyby jej pořád pronásledovaly. A nedaly mu užívat si ten krásný pocit s Tomem.
Co když je on ta osoba, kterou tolik hledal?
Možná že to tak mělo být…
Po vyučování Tom vyběhl rychle ze školy a utíkal do parku. Věděl, že Bill má stejně tolik hodin jako on a tak se posadil na lavičku a čekal, dokud neuvidí přicházet tu milou tvářičku…
Bill také vystřelil ze třídy jako blesk a chtěl jít co nejrychleji do parku. Moc moc se těšil a ještě byl i víkend. Nic mu nemohlo jeho štěstí zkazit… Tedy něco jo. A to něco se právě řítilo dost velikou rychlostí k němu.
"Ale, ale podívejme se Trümper! Billíku… kampak se ženeš?" drapl ho za loket Martin. Kupodivu byl sám.
A to bylo pro Billa moc zvláštní, jelikož on nedal ani ránu bez svých věrných poskoků.
"Dej mi pokoj Martine, dneska mě nech být," snažil se vymanit z jeho pevného sevření. Ale tenhle vysokej blonďatej a také dost namyšlenej kluk se ho nehodlal jenom tak pustit.
"Chceš mi utéct, Bille?" zašeptal mu až velice blízko u ucha. Billa zamrazilo.
"Martine, pusť mě… prosím," šeptl a vyděšeně se mu díval někam na boty.
"Tak tedy, jak chceš," jeho až příliš milý výraz se změnil v posměšnou grimasu a Bill po chvilce ležel po kolena v blátě.
"Tak se měj Billíku," zakřenil se a spokojeně odcházel. Avšak u dveří se srazil s někým, koho nečekal.
Martin až poskočil pod Tomovým vražedným pohledem. Tomu totiž nesedělo, jak dlouho je Bill pryč a tak šel raději za ním, protože cítil problémy. Sám nevěděl proč, ale cítil, že něco není s Billem v pořádku. Jakoby byli propojeni. Přesně cítil, jak se teď cítí Bill. Měl neuvěřitelný strach a celý se klepal.
………………………………….
"Něco sem ti snad řekl, Martine… tys neslyšel?" popošel blíž a pomohl Billovi na nohy. Ten byl štěstím bez sebe, že se tady Tom zničehonic objevil.
"A co? Chceš mi snad něco přikazovat Kaulitzi?" zeptal se se značnou dávkou ironie v hlase.
"Jo! Ještě jednou se jej dotkneš a uvidíš," sykl Tom a moc nedával na Billovy prosíky, ať jej nechá být.
"Ou, celej se třesu…" zaksichtil se a drcnul do Billa. Chtěl ho tímhle jenom totálně vyprovokovat, i když ve skutečnosti by Billovi nikdy neublížil…
Toma to tímhle ale zbavilo rozumného myšlení, a když do něj drcnul ještě jednou, neudržel se a spustil pořádnou rvačku .
"Bože můj, Tome," pípl Bill a chtěl je nějak od sebe oddělit, ale bylo by to těžší, než zastavit rozjetý vlak.
Kolem nich se vytvořila pěkná tlupa spolužáků. Někteří fandili Martinovi, ale většina byla na straně nového spolužáka z Mnichova.
"Tome, no tak," tahal jej od něj Bill, jakmile je konečně dostal od sebe.
"Ještě jednou, ty grázle," sykl a nechal, aby jej Bill odtáhnul až ven z brány.
"Tome, ty ses zbláznil? Podívej se jak vypadáš… Bože můj, seš... seš v pořádku?" pištěl tam Bill, jako malá holčička.Tohle pro něj ještě nikdo neudělal. Ještě nikdy se jej nikdo před Martinem nezastal. Tom se na něj pobaveně usmíval. Sice byl celej barvy borůvky, tedy hlavně místa pod okem a také jeho nos jej dost bolel, ale i přesto všechno jej pohled na Billa totálně pobavil.
"Ty se mi směješ?" pípl Bill a rychle se utíral do špinavého rukávu mokrého trička.
Tomovi teď bylo jedno, jestli je uvidí všichni, nebo nikdo. Jemně si Billa k sobě přitulil a objal jej.
"Vypadáš jako čuník," lehce se mu zasmál do vlasů a pomalu se od něj odsunul.
"Ty seš teda vtipnej," pousmál se Bill a nevědomky si rukou roztíral bláto po celé tváři.
"Prosim tě, pojď,vezmu tě ke mě domů," usmál se na něj.
"A proč k tobě?" cupital za ním Bill a ještě pořád si utíral špinavou tvář.
"Proč mi to pořád dělají?" špitl Bill, když Tom otevíral branku. Pootočil na něj pohled a zahleděl se mu do těch krásných smutných očí.
"Nehci, aby ses trápil, Bille," špitl Tom a políbil mu packu.
Bill trošičku pookřál a s úsměvem následoval Toma do domu.
"Táta je na služebce. Klidně se tu chovej jako doma," usmál se na něj. Kdyby jen věděl, jak pravdivá bude ta věta.
"Tohle je tvůj pokojík?" zeptal se Bill tiše a rozhlížel se po veliký místnosti s různýma plakátama, hip hopovýma doplňkama a tak podobně.
"Já vím, trošku bordel," zašklebil se na Billa a odhodil z postele pár věcí, jako ponožky a trenky, aby si měl Bill kam sednout.
"Asi bych se měl jít nejdříve umýt," špitl Bill smutně a podíval se na svoje zablácený tělo.

autor: B-kay
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama