Těšte se na DRACHEN SEELE 7. ;))))))

Tommy *w*

Blbej Hip-Hoper 2.

9. ledna 2011 v 16:33 |  Blbej Hip-Hoper/B-Kay
blbej hip-hoper

"Já to… včera sem to možná trošku přepísk," šeptl Bill a nesměle se podíval do Tomových smutných očí. On ale nic neřekl. Chápal jej. Plně mu rozuměl.
"To je v pohodě. Chápu tě. Takže…já jdu. Určitě teď chceš být sám, takže.." vstal a udělal krok dopředu, avšak čísi ruka mu zabránila v pohybu.
"Tome počkej," špitl Bill a smutně se na něj pousmál. Tom se otočil a pohlédl do Billových zmatených očí.
"Děkuju," řekl tiše a pousmál se na něj.
Tom si smutně vydechl. Čekal možná něco jinýho, ale když nic, tak alespoň tohle.
"Není zač," řekl a malinko se usmál. "Tak se měj," řekl mile Tom a koukl na tlupu holek, které na něj mávaly před vstupem dovnitř.
Slabě povzdechl a vydal se napospas osudu.
Den uběhl jako voda a Bill se už nemohl dočkat, kdy konečně zalehne doma do postele. Ale jakmile vycházel ze školní brány, čekalo jej u dveří překvápko.
"Ale ale, Billik… no konečně, už tady dlouho čekáme," nevrle se na něj zašklebil Martin. Bill už tušil, co bude následovat. Tom tady nebyl a on tu zůstal sám.
"Co chcete?" zeptal se odvážně, ačkoliv jich bylo pět.
"No takžeee. Možná tohle," sykl Martin a pořádnou Billovi vrazil do břicha. Ten se chudák nemohl nadechnout a v bolestech dopadl na zem. Proč mu to dělají?
"Tohle je vzkaz od Toma. Už jej nemáš otravovat," pokrytecky se zasmál Martina a ještě stihl Billovi jedním úderem rozseknout ret. Pak spokojeně odešli.
Bill jen tak tak popadnul dech. Tohle nemůže bejt pravda. Tohle by přeci Tom neudělal. Nějak tomu nemohl uvěřit i když… zezačátku jej měl za nechutnýho pokrytce a teď? Teď ani nevěděl proč, ale nemohl uvěřit, že by tohle Tom udělal. Slzy mu pomalu kanuly po bolavý tváři a on zdrceně vstal a kráčel pomalu domů.
"Bille?" ozvalo se po chvilce zezadu. Bill hned věděl, kdo to je. Ani se neotočil a dál kráčel. Za prvé, neměl na něj náladu a za druhé, nechtěl, aby jej takhle viděl. A ještě k tomu Martinovi uvěřil. Tom je jen hnusnej bastard, kterej se umí skvěle přetvařovat. A Bill, blbeček, mu hned naletěl.
"Tak Bille… počkej," utíkal za ním Tom hned jak si všiml, že Bill kulhá.
"Vypadni ode mě," sykl Bill hned, jak jej Tom chytil za ruku.
Tom ničemu nerozuměl. Vždyť už to vypadalo celkem dobře, tak proč je teď takovej. Jenomže hned, jak si natočil Billovu tvář k tý svý, otevřel ústa šokem.
"Proboha," šeptl a díval se na Billovu krvácející tvář.
"Tohle…je…to, cos chtěl?" dostával Bill ze sebe mezi vzlyky.
"Cože? Já? Jak to myslíš? Já bych ti nikdy neublížil," řekl a chtěl mu otřít krev ze rtu, ale Bill se vystrašeně odtáhl. Nevěřil mu, ale tak moc chtěl.
"Dej mi už pokoj. Už tě nechci nikdy vidět. Jsi stejnej, jako Martin. Nesnáším tě!" sykl mu Bill do tváře a pomalu šel domů.
Tom tam zůstal stát jako opařenej. Vůbec tomu nerozuměl. Udělal něco špatně?
…………………………………….
"Zlato, co se ti stalo?" zeptala se Simone šokovaně po příchodu svého synka domů.
"To nic. Sem v pohodě," špitl Bill a raději šel do svého pokoje. Neměl náladu jí teď všechno vysvětlovat. Rychle vyběhl po schodech nahoru a zavřel za sebou. Nechtěl nikoho vidět a také s nikým mluvit. Bylo mu příšerně. V koutku duše pořád nevěřil, že to udělal Tom. Nějak to na něj nesedělo. To by přeci neudělal, nebo jo?
Tom se také smutně vrátil domů. Bylo mu všechno líto, i když vlastně nic neudělal, tedy alespoň o tom nevěděl. Bill byl zvláštní. Zvláštní, ale něco jej na něm neuvěřitelně přitahovalo. Možná, že to byl ten rozhodnej pohled, nebo ten krásně tvarovanej obličej. Tomovi se odjakživa líbily holky, kluka dokonce ani jednou nepolíbil, jenomže teď jej to všechno děsilo. Bill byl pro něj tak odlišnej. Lišil se od všech těch kluků, které dosud viděl. Jeho rty Toma tolik přitahovaly. A také to jeho odhodlání. Byl pro Toma něčím moc vzrušujícím a také nedobytným. A proto jej tahle hradba lákala dobít…
Druhý den Tom čekal Billa před školou. Chtěl od něj nějaký vysvětlení a hlavně chtěl vědět, jestli je v pořádku. Jenomže Bill nikde. Až najednou zahlédl v dáli černou hlavu, jak se smutně a pomalým krokem pajdala ke škole. Rozhodl se tedy jednat a rozběhl se za ním.
Hned jak jej Bill zpozoroval, zastavil.
"Co chceš?" zeptal se jej nevrle a jazykem se opatrně přešel po bolavým rtu.
"Můžu s tebou mluvit?" zeptal se jej Tom pomalu.
"Ale já s tebou už nemám o čem mluvit, Tome. Dej mi pokoj," šeptl a chtěl odejít, jenomže jej Tom ubrzdil.
"Musíš si mě vyslechnout Bille… ničemu nerozumím a hlavně tobě," šeptl a tahal jej do nedalekýho parčíku. Jelikož vyučování začíná až od osmi a je teprve půl, mají asi patnáct minut.
"Co chceš Tome?" zasyčel na něj Bill, hned jak jej Tom pustil.
"Co sem ti proboha udělal?!" zeptal se jej Tom už zoufale.
"Cos mi udělal, tohle ti nestačí?" zakřičel na něj Bill a prstem ukázal na svůj rozseklý ret.
Tomovi to pomalu začalo docházet.
"To ti udělal Martin?" zeptal se a to se musel krotit, aby jej hned nešel zabít. Bill slabě přikývl.
"Já jej varoval, ještě jednou se tě dotkne a…" chtěl se rozběhnout a jít za ním, ale to mu Bill nedovolil.
"Takže… tys to nebyl?" zeptal se tiše a podíval se mu hluboce do očí. V těch očích měl tolik něhy…
"Já bych ti nikdy nedokázal ublížit, Bille… nikdy," špitl…

autor: B-kay
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama