Těšte se na DRACHEN SEELE 7. ;))))))

Tommy *w*

Don't Tell Mom 2.

17. listopadu 2010 v 21:01 |  Don't Tell Mom/ cynical_terror & undrockroll
autor: cynical_terror & undrockroll


8 let

"Prosím vás, paní Kaulitzová, posaďte se." Řekla Paní Zumwaldová, třídní učitelka dvojčat, sedící za svým stolem.

Simone sebou trochu škubla, když byla oslovena jako ´paní Kaulitzová´, rozvod proběhl už před několika měsíci, ale neřekla nic. Byla unavená  z vysvětlování své situace cizím lidem.  
"Předpokládám, že se asi divíte, proč jsem vás požádala, abyste dnes přišla,"  řekla paní Zumwaldová.
"Doufám, že to není tak zlé," řekla Simone, a spojila ruce dohromady.
Paní Zumwaldová  se usmála. "Máte dvě bystré, neobyčejné děti," ujistila ji.
Simone vydechla úlevou. "Děkuji vám. Ale myslím, že to není vše, co jste mi chtěla říct?"

"Bill a Tom postupují velmi dobře na svůj věk, teoreticky. Je to sociální stránka, která mi dělá starosti. Všimla jste si, že mají tendenci, být tak … přilnaví?"
"Ano, jsou si velmi blízcí, vždycky byli," řekla Simone. "Je to problém?"
"Myslím, že je skvělé, že tak dobře spolupracují a postupují spolu vpřed," řekla paní Zumwaldová. "Ale vůbec nespolupracují s ostatními dětmi. A víte, že děti umí být kruté."

"Dobírají si někoho?" Zeptala se Simone. "Byl to Tom?"
"Ne, nic takového. Jsou to ostatní děti. Nemají moc pochopení pro zvláštní vztah dvojčat."
"Zvláštní? Nejsem si jistá, jestli vím, co máte na mysli." Simone si vzpomněla na všechny ty chvíle, kdy přistihla Billa a Toma, jak spolu sedí ve tmě, až do doby, kdy je viděla líbat se těsně před spaním. Její žaludek se přetočil.

"Drží se za ruce, například,"  řekla paní Zumwaldová. "Velmi běžné, velmi milé, opravdu. Ale ostatní kluci ve třídě…"
"Aha," řekla Simone a zamrkala. "Neuvědomila jsem si, že tím na sebe přitahují pozornost."
"Prosím, je to velké narušení ve třídě," řekla paní Zumwaldová. "Starám se, aby se vaši kluci cítili a byli v pohodě. Nechci být zvědavá, ale…"
"Jsem ráda, že jste mě pozvala," povzdechla si lehce Simone. "Abyste více rozuměla, chci říct, dobře, máme doma menší problém."
"Ano?"
Simone se zamračila. "Rozvod byl pro ně těžký, nikdy jsem jim nechtěla bránit v jejich chování."
"Ani já ne," učitelka se odmlčela a nastalo nepříjemné ticho.  
"Promluvím s nimi," řekla Simone a snažila se uklidnit vichřici ve svém žaludku. "Možná by mohli… ehm… upřednostňovat sami sebe jenom doma."
Paní Zumwaldová  přikývla. "Nechci, aby byli středem pozornosti nebo tak něco."
"Co jiného ještě dělají, kromě držení za ruce?" zeptala se Simone.
"No," zamumlala paní Zumwaldová a dívala se dolů. "Myslím, že je to spíš způsob, jakým se na sebe dívají, jako by existovali pouze jeden pro druhého. Držení se za ruce je opravdu jen fyzická věc."

Simone se ulevilo. "Promluvím s nimi," opakovala.
"Dobře. Myslím, že jsme tady skončily, pokud nemáte žádné další otázky o tom, jak se jim vede?"
"Ne," řekla Simone, zavrtěla hlavou a postavila se. "Zavolám, kdyby mě něco napadlo."

Rozloučily se a Simone se cítila ochromená. Takže to nebyly jen její představy, ostatní lidé si toho všimli také.
Nevěděla, co má dělat, nebo co na to říct svým chlapcům. Byli si tak oddaní a ona si nemyslela, že by na tom bylo něco špatného. To, co měli, bylo nádherné.  
Bylo to jen trochu divné, možná.

Měla by si s nimi o tom později promluvit.

**

"Bille, vezmi si své pyžamo,"  řekla Simone, seděla na posteli a pomáhala Tomovi voskovat jeho dredy. Tom na dredech trval od té doby, co viděl sportovní účes Gordonova kamaráda ze skupiny. Simonina první reakce byla sice ne, ale Gordon s Tomem ji přemluvili.

Bill fňukal když si natahoval kalhoty. "Mami, věnuj se taky mně."
"Ještě chvilku, Billy,"  řekla, s láskou v hlase.
Tom se zasmál, ne nepřátelsky. "Billy," popíchl ho.
Bill se zamračil. "Tomi." 
"Drž, Tome," řekla Simone a prsty pracovala na jeho krátkých, hrudkovitých vlasech. Měl je pouze po uši. "Bille, udělej si pohodlí."
"Nemůžu," řekl Bill žalostně. "Nejsem ani unavený."
"Já jsem," řekl Tom, shrbil se, když ho matka zatahala za vlasy. "Mami!"
"Ty jsi ten, kdo chtěl dredy," řekla Simone varovně. Zavřela sklenici s voskem a postavila ji na stolek mezi postelemi dvojčat. "Tak, je čas si jít lehnout."
"Ty nás uložíš do postele?" Zeptal se Bill. "Nikdy to neděláš."
"Dnes večer ano," řekla Simone tiše. "Bille, pojď sem, sedni si na Tomovu postel."

Bill vyskočil na Tomovu postel a posadil se do tureckého sedu. Tom se ihned přestěhoval do jeho blízkosti, ale Simone si sedla mezi ně.  
"Kluci," začala nervózně. "Chtěla bych s vámi o něčem mluvit."
Tom se zatahal za vlasy a zazíval. "Co?"
"Jsme v průšvihu?" zeptal se Bill. Ustaraně si žvýkal ret. Simone zavrtěla hlavou a poplácala je oba po zádech.
"Vůbec nejste v průšvihu," řekla tiše. "Chci s vámi dvěma mluvit o tom, jak… jak se navzájem milujete."

Bill a Tom vypadali zmateně.

"Miluju Billa," řekl Tom a vypnul hruď.
"Samozřejmě, že ano, miláčku,"  řekla. "Je v pořádku se milovat tak, jak se milujete. Chci, abyste to věděli."
"Jsem do Toma zamilovaný,"  řekl Bill, a čekal od matky schválení.
Simone se zamračila a pohladila Billa po tváři. "Ne, Bille, nejsi. "Jen ho miluješ."
"Miluju ho, jako se ty a Gordon milujete navzájem. Jste zamilovaní," řekl Bill, jeho hlas znal namáhavěji. "Je to tak?"

Simone vyschlo v ústech, nevěděla, jak jim vysvětlit různé druhy lásky. "Gordon a já se milujeme tak, jako se milují dívky a chlapci navzájem," řekla pomalu. "Když někoho miluješ, chceš s ním být navždy."
"Já chci být s Tomem navždy," řekl Bill a našpulil rty.
"Ano, já vím," řekla Simone. "Chci říct, že se navzájem milujeme jako dva lidé, kteří chtějí mít svatbu."
"Jako ty a táta?" zeptal se Tom. Zíral dolů na podlahu a mračil se.
"Ano," řekla Simone.
"Tak proč odešel, když jste se navzájem milovali?" Zeptal se Bill.
"Miláčku, to je velmi komplikované,"  řekla. "Vy dva, se nikdy neopustíte, je to tak?"
"Ne," řekl Tom, velmi vážně. "Jsem do Billa zamilovaný."

Simone vzdychla a zavrtěla hlavou. "Jste bratři, bratři nebývají zamilovaní."

"Proč?" zeptal se Bill.
"Já jsem," řekl Tom zmateně. "Vím, že jsem, protože je to vážné."
Simone Tomovi promnula rameno. "Já vím, že to myslíš vážně, drahoušku. Jsem šťastná, že se vy dva máte navzájem, ale musíte chápat, že ne každý tomu rozumí… Já tomu rozumím, a nechci, abyste přestali být spolu. Já vím, že to teď byly divoké roky."
"Tomi se o mě stará," řekl Bill a díval se zklamaně. "To by neměl?"
"Ach Billy," řekla Simone se zlomeným srdcem. Přitáhla si ho do objetí a stiskla tak silně, až vyjekl. "Já nevím, jak vám mám vysvětlit, že to, co děláte, je špatné."
"Špatné?" zopakoval Tom a vypadal vyděšeně.

Simone se kousla do rtu. Nemyslela si, že by z toho mohlo vzejít něco špatného, a v hloubi duše to myslela jen trošku vážně. "Já opravdu nevím, co na to říct. Nemůžeš líbat svého bratra na rty, Tome."
Tom zrudl. "Co?"
"Nemůžeš líbat Billa na rty," řekla Simone. Tom sklopil hlavu. "Okay?"
"Okay," zamumlal Tom.
Bill našpulil rty. "Proč  ne?"
"Protože bratři to nedělají,"  řekla, snažila se najít smysl toho všeho. "Můžete se políbit na tvář třeba. To je fajn, kluci. Můžete se také objímat a držet se za ruce."
"Na tvář?" zeptal se Tom. Na Simone se ani nepodíval.
"Ano, to je velmi pěkná věc," řekla Simone. "Ale musíme zavést pravidlo, že to budete dělat, jen když jste doma." Cítila se strašně, když jim to říkala, bylo hrozné vidět jejich povadlé, provinilé tváře.

"Nechci to dělat, jestliže je to špatné," zašeptal Bill. "Nechci, abys na mě byla rozzlobená."
"Bille," řekl Tom rozrušeně.
Simone chytla jednu Billovu ruku a jednu Tomovu a dala je dohromady. "Tohle je v pořádku," řekla tiše. "Já jen nechci, aby se na vás lidé dívali a mysleli si něco špatného. Nikdo mimo tento dům by to nepochopil. Musíte vědět, že lidé jsou krutí, a Bille, Tom tě namůže ochránit před vším."
"Ano, můžu," řekl Tom a brada se mu třásla. Slza mu vyklouzla z koutku oka a Simone stiskla jejich ruce ještě pevněji.

"Poslouchejte," řekla jim Simone. "Nepřestávejte se milovat navzájem, ano? Nepřestávejte být laskaví. Jen prosím, odedneška pouze, když budete doma, a také," dodala a na chvíli se odmlčela, "když budete mít pocit, že se chcete, um, políbit… tak na tvář. Bratři se líbají pouze na tvář."
Bill se třásl, oči měl vytřeštěné a mokré. "Mami, ty jsi na nás naštvaná? Vypadáš smutně."
"Ne," řekla Simone. "Jen nechci, aby vám lidé ublížili."
Tom na to neříkal nic. Simone nechala jejich ruce sepjaté a postavila se, políbila je oba na vrchol hlavy. "Dobrou noc, kluci."
Bill přikývl a Tom zamumlal: "Dobrou."

Kdyš Simone zhasla světlo a zavřela dveře, Bill a Tom seděli ještě několik okamžiků  tiše.

"Bille."
"Jo."
"Myslím, že jsem do tebe pořád zamilovaný."
Bill se zamračil a přeplazil se ke své vlastní posteli. "Máma říkala, že nejsi."
"Já vím. Ale já jsem." Tom zalezl pod přikrývku a zíral na strop. "Myslím."
"Nechci, aby se máma zlobila,"  řekl Bill.
"Ale ona… nemusí to vědět," odpověděl Tom. Pokud to nebude vědět, nebude se zlobit."
"Ale ona říkala, že to bylo špatné."
Tom vstal a přešel k Billovi. "A ty jsi vždycky poslouchal, co máma řekla?"
Bill se otočil na stranu, na které stál Tom. "Ano."
"Možná bys neměl. Chci ti dát pusu na dobrou noc. Prostě chci." Tom se sklonil, aby mohl Billa políbit na rty, ale ten odvrátil hlavu. Tomovy rty přejely přes jeho tvář. "Bille?"
"Tohle je bratrská pusa,"  řekl Bill.
"Ale já ti chci dát pusu, jako když máma líbá Gordona," zašeptal Tom. "Tak, jak tě miluju, Bille. Máma se to nedozví."
"Vždycky se to dozví."  Řekl Bill.
"Postarám se o tebe,"  řekl Tom. "Vždycky."
"Ale máma…"

Tomovy ruce se dotkly tiše Billovy tváře, tak jak to vždycky dělala jejich matka. "Prostě  to mámě neříkej," řekl Tom. "Prostě to mámě neříkej."

Bill přikývl a otočil hlavu zpátky k Tomovi. Natáhl prsty a přejel s nimi po Tomově tváři, lehce jako pírko, a Tom se usmál. Byla tma, ale trošku světla unikalo pode dveřmi a Bill mohl vidět stíny na Tomově obličeji. Tom si lehl vedle Billa a jejich nosy se dotkly. Bill tiše vydechl.  
"Tomi," zašeptal.
"Psst," řekl mu Tom. Políbil Billovy rty, jemně a pomalu a pak se stáhl zpět. "Dobrou noc."
Bill sledoval, jak Tom vstal a šel ke své posteli. "Tomi?" řekl znovu.
"Jo?"
"Pojď zpátky," řekl Bill tiše. "Zůstaň se mnou. Bojím se."
"Neboj se," řekl Tom, ale okamžitě se vrátil a vyšplhal na Billovu postel. "Nenechám tě samotného."
Bill přikývl a oba se usmáli, otočili se a usnuli zády k sobě.

**

10 let

"Oh, podívej se na to," řekl Bill, oči rozšířené, když sledovali televizi. Přitáhl si jeden dred, který voskoval a Tom zavrčel bolestí. "Promiň. Ale. Uh."

Byli vzhůru už pozdě, na školní dny, sledovali programy, které jejich matka pořád zapomínala zrušit. Nezáleželo na tom, dokud jejich matka a Gordon, nyní jejich nevlastní otec, byli na večeři se sousedy. Tom seděl na podlaze se zkříženýma nohama a Bill seděl nad ním na gauči, nohy mu visely po obou stranách Tomova těla.

"Wow, podívej se na to, jak se líbají," řekl Tom. "Nemůžu se dočkat, až budu takhle líbat nějakou holku. Nikdy jsem nikoho nelíbal."

Bill zatahal za Tomovy vlasy záměrně.

"Au!"
"Líbáš mě, ty pitomče," ušklíbl se Bill. "A je nám teprve deset, takže bys takhle ještě neměl líbat holky."

"To je to, co říkala máma," řekl Tom. "Kromě toho, nelíbám tě takhle. Jen ti dávám pusu na dobrou noc." Ukázal na televizi, kde se dva sotva oblečení lidi ocucávali navzájem. "Tohle je skutečné líbání. Podívej se, jazyky a tak."
"Vypadá to sprostě,"  řekl Bill. Navoskoval další dred a pak položil lahvičku a poklepal Tomovi na hlavu. "Nechceš to dělat."
"Ehm,,, jo, chci,"  řekl Tom.

Bill pokračoval v hlazení Tomových vlasů, položil si chodidla na jeho ramena a šťouchal ho prsty. "Proč? Vypadá to mokře."
"Mokré je dobré,"  řekl Tom se smíchem.
"Hmmm…" Bill rukou pohladil Tomův krk a lehce zatlačil. Tom pod tím dotekem zasténal. Bill nemohl nikdy jen tak sedět s Tomem a nedotýkat se ho, bylo to nemožné. A Tom to miloval.
"Dej mi masáž,"  řekl Tom.
"Bolí tě něco?" zeptal se Bill s obavami v hlase. "Je to proto, že jsem tě v noci shodil z postele?" Tom a Bill měli zvyk spolu většinu nocí spát v posteli, a zatímco Tom býval z nich dvou obvykle ten neklidnější (Bill byl neklidnější během dne), tuto noc Bill nemohl usnout. Převalil se a odtlačil Toma zadkem na podlahu.

"Možná," řekl Tom. "Možná, že už s tebou nebudu spát a příšery tě dostanou." Oba se rozesmáli.
"Musíš se mnou spát, protože mě miluješ," řekl Bill, náhle vážně. Tom se otočil a odstrčil si Billovy nohy z cesty.
"Nepřestanu s tebou spát, dělal jsem si legraci," řekl. Popadl Billovu ruku a stiskl ji. "Okay?"

"Bill se usmál. "Máma by byla ráda, kdybys přestal."

Tom protočil oči. Obrátil svou pozornost zpět k televizi. Billovy ruce se stále pohybovaly na jeho krku a ramenech a Tom cítil, jak ho Billovy nohy po stranách sevřely. Opřel se a položil hlavu na Billovo břicho.

"Podívej se na to," zamumlal Tom, "jako by ani nepotřebovali vzduch." Líbající se pár na obrazovce dělal v Tomově žaludku vír.
Bill naklonil hlavu a díval se. "Třeba dýchají pro sebe navzájem, možná."
Tom stiskl Billovu nohu. "Nemůžeš  dýchat pro někoho jiného, idiote."
"Hej," odpověděl Bill. "Jen jsem hádal."

Tom přikývl. Zvedl se na gauč a s Billem se k sobě přitulili. Tom vzal Billovu ruku a začal stlačovat každý jeho kloub. Bill si šťastně povzdechl a položil hlavu na Tomovo rameno.

"Možná bychom to mohli zkusit," řekl Bill, velmi tiše. "Jen jednou, abys věděl, jaké to je."
Tom otočil tvář k Billovi, byli jen pár centimetrů od sebe. "Opravdu?"
Bill přikývl. "Jo."
"Já nevím, jestli bys to uměl udělat takhle," řekl Tom a kývl k televizi. "Vypadá to dost dobře."
"Uměl bych to udělat líp."
Tom zvedl obočí. "Jo?"

Bill se usmál, zvedl se na kolena a usadil se Tomovi na klíně s nohama na jedné straně. Tom to sledoval s rozšířenýma očima a položil ruce na Billovy boky.
"Vidíš?" zašeptal Bill. "Není to tak těžké."
"Ještě si to neudělal."
"Dobře." Bill se naklonil a se smíchem se odtáhl zpět. Tom vzal jeho tvář do dlaní a bolestně spojil jejich rty, jejich nosy se srazily a zuby zacinkaly o sebe. "Au!" zakvílel Bill.

"Oh, můj bože, ty idiote!" Tom pustil Billovu tvář a dal si ruce na obličej. Mnul si rty a nos. "Bille, to bylo tak hrozné."

Bill se zamračil, promnul si rty a odplazil se z Tomova klína; posadil se na podlahu. Zabořil hlavu mezi kolena. "Promiň."
Tom svých slov okamžitě  zalitoval. Popadl pevně Billovy ruce. "Je mi to líto,"  řekl. "Myslím, že je to napůl moje vina."
"Nedal jsi mi čas…" Bill zvedl hlavu, měl červené tváře. "Nedal jsi mi šanci to udělat."
"Udělej to znovu,"  řekl Tom. "Slibuju, že budu jen sedět a nechám tě to udělat."
Bill se trošku usmál. "Jsi si jistý? Bylo to opravdu divné."
"No tak, Bille," řekl Tom povzbudivě. Pohladil ho po tváři, jako to dělal, když byl Bill naštvaný a plakal, ale tentokrát se Bill chvěl.  
"Okay," zamumlal. Přiblížil se k Tomovi a přitiskl k sobě jejich tváře. "Otevři pusu jako ta holka."
"Nejsem holka," řekl Tom, ale stejně otevřel pusu. Bill velmi tiše políbil jeho rty, jako to dělal před spaním, ale pak vystrčil jazyk a obkroužil s ním uvnitř. Tomovy ruce sevřely Billova ramena a přitáhl si ho k sobě.
"Tome, teoreticky nejsi-"
Tom vytrvale tiskl jazyk do Billových úst a oba zasténali. Bylo to mokré, neumělé, ale oba lapali po dechu ve chvíli, kdy se odtáhli.

"Chci… znovu," řekl Bill.
"Jo?" Tom se naklonil dopředu a Bill přikývl. Jejich rty se spojily, tentokrát hladověji a Tom přejel rukama přes Billova záda, až se zastavil u pasu. Bill zalapal po dechu a přepadl dopředu, otevřel ústa a zval Tomův jazyk dovnitř. Zvřel oči a pak si vzpomněl, co viděl v televizi a naklonil hlavu tak, aby k sobě jejich rty lépe pasovaly. Tom olíznul klenbu Billových úst a Bill se otřásl, nakrčil nos a zašklebil se.

"Tomi," zašeptal. "Jak víš, že tohle dělali?"
"Nevím, prostě jsem to chtěl udělat," odpověděl tiše Tom. "Znovu?"
"Ano."
Bill se přisunul blíž, přitiskl se hrudí na Toma a Tom chytil jeho stehna. Nikdy nebyli takhle důvěrně přitisknutí, bylo to tak vzrušující a děsivé. Tom nasál Billův jazyk do úst a Bill si povzdechl, jeho víčka bezmocně vlála. "Fuj, Tome."
"Co je?"

Bill se usmál a objal Toma pevně kolem ramen a zabořil obličej do jeho krku. "Takhle,"  řekl, "bychom se ode dneška měli líbat."
Tom se odtáhl a vzal Billovu tvář do dlaní. "Rozmyslel jsem si to," řekl tiše. "Jen ty. Nechci takhle líbat nikoho jiného. Jen tebe."
"Dobrý," Bill se široce usmál a otřel si ústa. "Nemravné," řekl. Tom se zasmál a políbil Billa znovu, vlhčil jeho rty svým jazykem. "Fuj, ty jsi nemravný, Tomi."
Tom se odtáhl a usmál se, olízl si rty. "Líbí se mi být nemravný." Jejich ruce se spojily a tiše spolu seděli.

"Kurevsky miluju líbání s tebou," řekl Bill.
"Pořád mě kurevsky miluješ?" zeptal se Tom.
Bill přikývl. "Kurva jo."
"Kurevsky dobrý,"  řekl Tom.
Bill se zasmál. "Chtěl bych vidět více těch kurevských filmů.
"Chceš trochu kurevského popcornu?"

Postavili se a srazili se rameny. "Ukaž mi kurevskou cestu."
"Kurva Bille."
"Kurva Tomi."

Zastavili se ve dveřích kuchyně  a jejich rty se setkaly, vlhké a teplé.

**

Bill si zhluboka povzdechl, přitáhl si nohy k tělu a užíval si teplo vedle něj. Cítil, jak mu rukama jezdil nahoru a dolů a uklidňoval ho. Bill se otočil, ležel na zádech a usmál se na svého bratra.

"Moc se hýbeš," zašeptal Tom.
"Nejsem unavený," odpověděl Bill, přitiskl k sobě jejich nosy. Políbil jemně Tomovy rty a lehce je jazykem objížděl. Byl to měsíc od té doby, co si dávali více než jen pusu na dobrou noc, nyní jen zřídkakdy spali sami.
"Jsi více než unavený,"  řekl Tom. "Viděl jsem tě spát ve francouzštině.
"Francouzština stojí  za hovno."

Oba se rozesmáli. Tom ovinul paže kolem Billova pasu a přitiskl tvář do jeho ramene. "Jo, francouzština stojí za hovno."
Bill se znovu zavrtěl a otočil se na stranu, kde ležel Tom. "Filmový polibek," řekl.
Tom se usmál a políbil Billa prudce, pomalu mu prohnul záda. Bill vyjekl a cítil, jak se mu kroutí prsty u nohou.
"Jsme v tom opravdu dobří," řekl Bill, přitulený k Tomovi. "Líbí se ti to?"
Tom stisknul Billovu paži. "Co myslíš?"
"Nevím," řekl Bill s úsměvem. Tom ho znovu stisknul a potom ha zatlačil na záda. Vznášel se nad Billem a políbil ho hluboce. Milovali takové hraní, milovali ten měkký, teplý pocit, který to oběma vyvolávalo v břiše. Byli ještě příliš mladí na to, aby pochopili, co cítí a co dělají.

Všechno, co věděli, bylo, že se jim to líbilo a že to nesmí říct matce. Neměla to nikdy vědět.

"Tomi," zašeptal Bill, cítil, jak se Tom pohybuje proti jeho tělu. "Tome, přestaň."
"Co?"
Bill zíral na Toma s vykulenýma očima. Cítil v břiše velké horko a v prstech u nohou měl téměř křeče z toho, jak to bylo příjemné. "Já nevím." Vyklouzl zpod Toma na stranu. "Lež vedle mě, tady."
Tom byl zmatený, v břiše mu vířilo, ale lehl si a položil Billovi ruku kolem pasu. "To bylo zvláštní."
"Myslím, že jsem unavený,"  řekl Bill s úsměvem a propletl své prsty s Tomovými. "Můj žaludek z toho blázní."
"Myslím, že to je dobré." Tom ho políbil na bradu. "Můj taky."
"Měl jsem pocit, jako bych byl nemocný."
"Dobrým způsobem?"
"Nevím," řekl Bill. "Všechno mě brní."

Tom přikývl, odhrnul si vlasy z obličeje a přiblížil se k Billovi. "Doufám, že jsem ti neublížil nebo tak něco."
Bill Toma políbil a zavřel oči. "Hm, ne. Jen jsem si připadal podivně."
Tom se ve tmě zašklebil. "Tak podivně, že bys toho nechal?"
"Ježíši. V žádném případě. Nikdy."
Tom se na matraci narovnal, hluboce se nadechl a pokoušel se uklidnit chvějící se končetiny. "Dobrou noc, Bille."
"Dobrou noc."

**

12.let

Simone v odpoledních hodinách myla nádobí, čekala na dvojčata, až přijdou ze školy. Byla v koncích, snažila se soustředit na horkou vodu a talíře. Její mysl byla ztrápená, protože potřebovala s kluky o něčem mluvit. Bolelo ji to, protože věděla, že všichni ostatní dvanáctiletí kluci by byli nadšeni z toho, co se jim chystala říct, ale Bill a Tom…

Přemýšlela nad posledními několika lety, ty věci, které náhodou viděla. Nebylo to nic alarmujícího, ale věděla, že něco bylo divné.
Tohle byl jediný způsob, jak je mohla řídit, mít pod kontrolou to, co můžou a nemůžou dělat.
Jako na povel se otevřely dveře a chlapci se přišourali dovnitř, držící se za ruce a dotýkající se rameny.

"Kluci?"

Tom okamžitě pustil Billovu ruku a podíval se na podlahu.

Simone se zamračila a vypnula vodu. "Posaďte se na chvilku."

Oba si sedli, vypadali trošku stísněně, jako by věděli, co přijde. "Jen jsem ho držel za ruku," řekl Tom, nepodíval se na Simone. "Nikdo to neviděl."
Simone zavrtěla hlavou. "To není to, o čem jsem s vámi chtěla mluvit."
Zdálo se, že Tom vydechl úlevou. "A co?"
Bill kopnul do nohy Tomovy židle. "Jo, jsme v průšvihu?"
"Ne, je to dobrá věc,"  řekla a snažila se zůstat pozitivní. "Gordon a já jsme se rozhodli, že rostete tak rychle, že potřebujete každý svůj prostor."

"Ne," řekl Tom okamžitě, dřív, než to mohla Simone dokončit.
"Co?" zeptal se Bill. "Zřejmě nedával pozor na to, co Simone naznačovala.
"Chce nás rozdělit,"  řekl Tom. Bill popadl Tomovu ruku na stole a upřeně zíral na Simone.
"Jen jsme si mysleli, že je čas na to, abyste měli každý svůj pokoj, to je všechno,"  řekla Simone. "Neudělali jste nic špatného."
"Nechci mít svůj vlastní pokoj," řekl Bill. "Bojím se."
"Už jsi na to dost velký,"  řekla Simone, natáhla ruku přes stůl a stiskla obě jejich ruce. "Potřebujete svůj osobní prostor."

"Nepotřebuju žádný prostor od Billa," řekl Tom vehementně. Odtrhl ruku od matky. Simone stáhla svou ruku zpět, dívala se na něj a cítila, jak jí puká srdce. Tom na ni zíral, díval se na ni stejně jako na svého otce, kdykoliv se ukázal a chtěl je vzít do kina nebo na večeři.
"Nám je spolu fajn," řekl Bill. Jeho hlas nebyl naštvaný jako Tomův, jen velmi měkký a tichý.
Simone si povzdechla. "Není  to vaše rozhodnutí, kluci."
"Proč?" Řekl Tom. "Je to náš pokoj. On je můj bratr!"
"Nepoužívej tenhle tón, Tome," řekla Simone unaveně.

Tom vstal, židle se hlasitě  převrátila. "Proč se nás pořád snažíš rozdělit? Proč se na nás pořád díváš takhle?"
Simone bolelo srdce pro něj. "Tome, není to proto, že byste udělali něco špatně."
"Tak proč nám to děláš?" zakřičel Tom. Překřížil ruce a odmítl se na ni podívat.
"Je vám dvanáct a musíte mít vlastní prostor," bylo vše, co mohla říct.
"Je to proto, že spíme v jedné posteli?" zeptal se Bill velmi tichým hlasem. "Protože já už nebudu. Slibuju."
Simone už o tom více nechtěla mluvit. "Ne, Bille, to není proto."
"Protože já mám strach,"  řekl Bill. "Slyším zvuky a já nechci být sám. "Někdy mám pocit, jako by někdo vcházel do domu. Někdy si myslím, že se táta vrátil… aby nás vzal." Slzy se objevily v jeho očích a Simone přišla k němu a objala ho, jak nejlépe uměla. Pomyslela si, se smutkem, že to pravděpodobně neuměla tak dobře jako Tom.

Bill nevypadal, že by se vrhl do její náruče, povyrostl a změnil se.
"Dnes večer," řekla Simone tiše. "Dnes večer přestěhujeme Billa do pokoje pro hosty, je to hned naproti, budete stále blízko."
Tom na ni stále zíral, Bill se od své matky odtáhl a šel si sednout vedle Toma. "Mami," řekl Bill. "Nechci to."
"Gordon přestěhuje větší věci, jako je tvůj prádelník a postel," pokračovala Simone a snažila se ignorovat Billův tichý nářek. V garáži je několik krabic na některé menší věci."
"Taková blbost,"  řekl Tom.
"Tome," varovala Simone. Vzdychla. "Billy, můžeš si svůj nový pokoj ozdobit, jak se ti bude líbit."
"Nikdy," vydechl Bill, trochu plakal. On a Tom se opět drželi za ruce. Simone si ani nevšimla odkdy.

Zavrtěla hlavou a vstala. "Nechám vás dva se uklidnit. Jen… zkuste na to myslet jako na pozitivní věc. Protože to je. Každý potřebuje svůj prostor."
"Já chci mít Tomův prostor," zamumlal Bill.
"Budeš, nedělej si starosti,"  řekl Tom tiše.
"Ne," řekla Simone hlasitě. "To musí přestat. Budete mít své vlastní pokoje a hotovo. Krabice jsou v garáži. Mohli byste naplnit jednu krabici věcmi a oblečením, které už nechcete, ano?"

"Měli bychom dát naše hovna taky do oddělených krabic?" zeptal se Tom. "Měli bychom jet do školy vlastními autobusy? Měli bychom sedět u večeře u samostatného stolu?"
Simone už toho měla dost. "Tome Kaulitzi, jdi do svého pokoje a začni balit, hned teď."

Tom dupl nohou, ukazujíc svůj věk, a pak táhl Billa za ním po schodech.

"Bille, zůstaň tady,"  řekla Simone přísně. Bill se podíval z Toma na Simone, jeho tvář se zmateně zkřivila.
"Můžeš jít, kam chceš,"  řekl Tom. Pevně stiskl jeho ruku.
"Bille," řekla varovně. Cítila, jak se to vymyká její kontrole, a to se jí nelíbilo.
K jejímu velkému překvapení, Bill zavrtěl hlavou, neposlechl ji a běžel po schodech nahoru s Tomem. Znovu se posadila a položila hlavu do dlaní.

Kdy nad tím začala ztrácet kontrolu?
Těžce vzdychla. Možná,  že v prvé řadě nad tím nikdy neměla kontrolu.

**

Bill uslyšel, jak schody zavrzaly, a napjal se, ležel sám v posteli ve svém novém pokoji. Byla tu taková tma, větší než v bývalém pokoji.

"Mami?" zeptal se a kousl se do rtu. Nikdo mu neodpověděl. Schody zavrzaly znovu. Nemůže to udělat.
Vylezl z postele, cítil se trošku zahanbený, a plížil se k Tomovým dveřím. Zíral na ně. Máma říkala, že nemůžou sdílet pokoj, ale nebyla tady.
Bill zatlačil do dveří.
"Tome?"
Tom se v posteli posadil. "Bille?"
"Můžu-"
"Samozřejmě." Tom odhrnul přikrývku a posunul se. "Nemyslel jsem si, že přijdeš."
"Nemohl jsem spát,"  řekl Bill. "Nemůžu zůstat, Tome."
"Musíš," řekl Tom tiše. "Pojď, zůstaň."
Bill zavrtěl hlavou a držel se dveří. "Ani nevíš, jak moc bych chtěl."
"Máma a Gordon sdílí jeden pokoj."
"Sdílejí postel,"  řekl Bill pomalu. "Takže?"
Tom se naklonil dopředu, shrnul si pokrývku do klína. "Miluju tě, Bille, a ty tady potřebuješ být se mnou."
Bill se kousl do rtu. Popošel pár kroků. "Miluju tě," zašeptal.
Tom se usmál. Jeho břicho se převracelo vzrušením. "Chci tě cítit."
"Co?" zeptal se Bill šokovaně.
"Ty ne?"
"No, jo," řekl Bill, cítil, jak zčervenal. Malými kroky došel k Tomovi, i když věděl, že by neměl. "Tolik to bolí."

Tom vzal Billa za ruku a přitáhl si ho k sobě. "Tak pojď."
"Máma řekla…"
"Nedozví se to,"  řekl Tom tiše. "Nikdy to nemusí vědět."
"Zjistí to a bude to ještě horší," odpověděl Bill a zamračil se. Sedl si na postel a opřel se o bratra. "Nesnáším to."
"Jen zůstaň," zašeptal Tom a přitáhl si Billa k sobě do lehu. "Je to v pořádku. Jsem s tebou."
"Slibuješ?"
"Jo."

Bill se usmál, stočil se vedle bratra a zavřel oči. "Bojím se," zamumlal. Bál se, ale nebyl už vystrašený z příšer pod postelí, nebo skřítků ve svém šatníku. Byl vyděšený z toho, co by se mohlo stát, kdyby je matka nachytala. Byl vyděšený, že bude od Toma oddělený ještě více.

Tom políbil zadní stranu Billova krku, cítil jeho napjaté svaly. "To je v pořádku," řekl Tom do Billova ucha. "Jen to neříkej mámě."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama