Těšte se na DRACHEN SEELE 7. ;))))))

Tommy *w*

Don't Tell Mom 11.

17. listopadu 2010 v 21:43 |  Don't Tell Mom/ cynical_terror & undrockroll
autor: cynical_terror & undrockroll



















V autobuse byla tma a Tom většinu času spal, autobus ho ukolébával. Převalil se a relaxoval na matraci, měli velice dlouhý den. Samé rozhovory, televizní vystoupení a focení.
Byl kousek od upadnutí do hlubokého spánku, který potřeboval, když se závěs u kavalce roztáhl.

"Uf," zasténal, a Bill k němu přilezl do postele.
"Tome?" Bill se okamžitě zachumlal pod deku. "Tome, jsi na mě naštvaný?"

Tom se trochu posadil a dotkl se Billa jemně za uchem, což jeho bratra vždycky uklidnilo. Obtočil prsty kolem Billova ucha a hladil jej. "Co?"
"Jsi divný," řekl Bill. "Od té doby, co jsme byli doma. Máma vlastně taky. Ty… ještě ses mě nedotkl."
"Dotýkám se tě," řekl Tom. "Je to stresující, a jsme oba unavení, nebo ne?"
"Je to více než to," odpověděl tiše Bill. "Nikdy předtím nezáleželo, jestli jsme unaveni, byli jsme unaveni spolu."
"Jsem opravdu unavený," řekl Tom a zamračil se. "Skutečně unavený, víš?"
Dotkl se Billa ve vlasech, nyní dlouhých, a povzdechl si. Bill se kousek rozpačitě odtáhl.

"Je v tom holka?" zeptal se Bill. "Zase? Jen mi to řekni, nebudu naštvaný, slibuju."
"Není v tom holka."
"Tak co?" Billův hlas byl na hranici dětského kňučení. Tom si ho přitáhl k sobě a třel mu záda. "Jsi to ty a máma, oba dva jste divní."
Tom se na Billa ostře podíval. "Co je s mámou? Co říkala?"
"Nic," řekl Bill. "To je právě to. Neříkala nic, protože se mnou nemluví."
"Co?" Tom začal cítit vztek.
"Volal jsem jí toto pondělí, jako to dělám každý týden. Je to náš zvyk, ne? Nezvedla mi to. To se nikdy nestalo, Tome, vždycky to zvedne, když jí volám v pondělí," řekl Bill a vypadal zklamaně. "Nikdy nevynechala žádný týden, a teď mám pocit, jako bych udělal něco, kvůli čemu jste oba divní."

Tomovi to skoro zlomilo srdce, jak se tak díval na Billa. Vypadal tak malý a zranitelný, spodní ret se mu chvěl. Tom cítil vztek na svou matku, neměla trestat Billa, ne za tohle.

"Myslím, že byla zaneprázdněna s galerií," řekl Tom. Přitulil se k Billovi, rozevřel náruč a objímal ho. Bill si radostně povzdechl. "Není naštvaná, je v pohodě."

Bill přitiskl tvář k Tomovu krku a něžně jej políbil. "Tomi, ona se dokonce ani nerozloučila. Nechtěla. Stěží se na mě doma podívala. Já nevím…"

"Máma má taky svůj život," řekl Tom laskavě. "Pracuje jako šílená, vždyť víš."

"Já vím," zafňukal Bill. "Ale… takže ty nejsi naštvaný?"

Tom se usmál a políbil Billa na čelo. "Ne, nebuď hloupý." Cítil se strašně, že způsobil, že si Bill myslel, že je naštvaný, pevně ho držel a snažil se mu to vynahradit. Věděl, že se bude muset snažit ještě víc, bál se toho.

Zbytek jejich pobytu doma byl divný. Tom, protože věděl, co věděl, se cítil velmi trapně kolem Billa i matky. Sotva trávil nějaký čas s Billem, dokonce se na něj sotva podíval. S matkou si ani nemohl přijít na oči. Gordon s Billem byli bezradní, ignorovali napětí mezi matkou a Tomem.

Tom odpočítával minuty, kdy mohli odjet, a Simone se ukazovala jen vzácně. Najednou byla zaneprázdněna v galerii a celou dobu musela být daleko od domova. Tom byl za to rád.
Vysvětlil Billovi, že by měli po zbytek návštěvy spát ve svých postelích. Vymyslel si malou lež, řekl mu, že viděl Gordona zůstávat vzhůru déle než obvykle a nechtěl riskovat. Bill spolupracoval.

"Je to tak dlouho," zašeptal Bill. "Teď, když vím, že nejsi naštvaný, tak mám pocit, jako bych byl ošklivý nebo tak něco."
"Jestli jsi ošklivý, tak já taky," žertoval Tom. Bill ho jemně plácl po ruce a oba se tiše zasmáli.
"Asi bych měl jít," řekl Bill sklesle.
"Zůstaň chvíli," řekl Tom. "Je dost brzy."
Bill se usmál. "Teď mě chceš mít u sebe?"
"To chci vždycky, nebuď blázen," řekl mu Tom a políbil ho na bradu. "Nejsem naštvaný, neboj se. A máma je zaneprázdněná, proto tě nejspíš musela ignorovat."

Bill jen kývl, spokojený pro tuhle chvíli. Tom tiše vydechl úlevou. Bude to muset nějak napravit.

***

Tom zvedl telefon a mhouřil na něj oči. Bylo už pozdě a všichni v tourbuse spali. On byl v obýváku, před chvílí opustil svého bratra ve své posteli, cítil se neuvěřitelně neklidný. Věděl, co má dělat, připravoval si to v hlavě celý den, ale teď neměl ani tušení, co by měl říct.
Bez dalšího rozmýšlení třesoucími se prsty vytočil známé číslo.

"Haló," řekl unavený hlas.
"Mami," řekl Tom tiše.

Na druhém konci bylo ticho a Tom se kousl do rtu. "Mami?" zkusil to znovu.
"Ano," odpověděla stroze Simone.
Tom si povzdechl. "Mami, no tak."
"Co je?"
"Je mi to líto," řekl Tom a díval se na otevřené dveře. "Je mi to opravdu, opravdu líto. Nikdy jsem nechtěl… chci říct… nikdy."
"Tome…"
"Nemůžeš za to trestat Billa," řekl Tom. Točil si dred kolem prstů a pevně za něj tahal. "Je to moje vina."
Simone si povzdechla. "Bylo špatné obviňovat jen tebe," řekla.
"Ne," zašeptal Tom. "Obviňuj mě. Ne Billa. Můžeš nenávidět mě."
"Nechci tě nenávidět," řekla Simone, její hlas, plný emocí, mohl Tom stěží rozeznat. Zněl unaveně, naštvaně… staře. "Nikdy bych tě nemohla nenávidět."
"Musíš mu zavolat, ubíjí ho to," řekl Tom.
"A on to neví?" zeptala se Simone rychle.
Tom se kousl do rtu. "Ne," řekl a zavřel oči. "Já… nemůžu."
"Miluju tě," řekla Simone slabě. "Víš to. Bude to v pořádku."
"Jak?" řekl Tom, cítil, jak ho v očích pálí slzy. "Jak to může být v pořádku? Nikdo to nikdy neměl vědět."
"Nikdo jiný nemůže," řekla. "Musíš být opatrný, Tome. Tak opatrný. Slib mi, že budete opatrní."
"Vždycky jsme," řekl Tom.
"Ne dost."
Tom ztěžka polkl. "Budu. Budeme."

Nastala chvilka ticha a Simone si odkašlala. "Ty jsi měl vždycky rád holky."
"Vždy to byl jen Bill," řekl Tom okamžitě. "Přísahám."
"Ale jak? Nemůžeš to zastavit? Je to tvůj bratr, Tome. Je to můj syn," řekla. "Prosím, Tome."
Tom zavrtěl hlavou, zatahal se za vlasy víc. "Miluju ho," řekl. "Prostě miluju, vždy, od začátku, od samého začátku. A já…"

Ozvalo se tiché cvaknutí dveří a Tom zaklel.

"Mami, já už musím jít."
"Tome, ne-"
"Miluju tě," řekl. Vzdychla, chtěla ještě reagovat, ale Tom už zavěsil. Dveře do obýváku se s vrznutím otevřely a Bil strčil hlavu dovnitř, vlasy mu chaoticky stály.

"Tomi? Proč jsi vzhůru?" zeptal se ospale. Tom zavěsil telefon a povzdechl si.

"Pojď sem."

Bill se zatvářil, ale stejně si šel sednout vedle Toma. Tom si ho přitáhl k sobě, Billova noha se přehodila přes jeho. "Bille."

Jemně si o sebe otírali nosy. "Co se děje?" zeptal se Bill.

Tom zavrtěl hlavou a políbil Billa. "Nic."

***

"Říkala, že jí chybíme, hlavně já," řekl Bill s úsměvem a zvedl obočí.

Tom si oddechl. "No, jo, samozřejmě, že ano."

Bill se překulil na bok a hodil mobil na postel. Právě domluvil se Simone, a jejich matka se zachovala dobře, říkala správné věci a vytvořila na Billově tváři zase úsměv. Tom cítil, jak mu z ramen spadlo obrovské závaží.

"Tomi," zašeptal Bill. "Co se stalo?"

Tom pohlédl na Billa, viděl zmatený výraz a přinutil se k zářivému úsměvu. "Nic. Říkal jsem ti, že byla jen zaneprázdněná."

"Jo, říkala, že měla v galerii několik dobrých obchodů," odpověděl Bill.

Tom přikývl s vědomím, že žádné obchody nebyly, dobré, ani jiné. "Jasně. Vždycky šílí, když se něco takového děje."

"Stýská se mi po domově," řekl Bill tiše a opřel si bradu o Tomovu hruď. "A po ní."

"Já tě držím," řekl Tom tiše a políbil jej na čelo. On nemohl postrádat domov, ne, když se cítil o tolik svobodnější na turné, kde mohl být s Billem tak mnohem snadněji. Doma se s ním nikdy necítil volně nebo v bezpečí. Vždy v napětí.

Bill se převalil na záda a svraštil nos. "Říkala, že nám něco poslala. Doufám, že to bude k jídlu."
"Jsem rád, že ti zavolala," bylo vše, co Tom řekl. Přitáhl si Billa k hrudi a líbal ho mezi lopatkami, Bill začal vrnět.

Ale Tom se nemohl uvolnit. Cítil se nesvůj, nikdy nezapomene, jak ho Simone donutila, aby se cítil, a slíbil si, že to Bill nikdy nezjistí.
Ale jak to mohl udržet v sobě? Jak dlouho může? Říkal Billovi všechno, a věděl, že to utrpení s matkou zdaleka neskončilo. Byla pořád naštvaná, a stále bude naštvaná a Tom jí to nevyčítal.
Nebyl hloupý, věděl, že to, co on a Bill dělali, bylo považováno za špatné, že to asi bylo špatné. Ale to neznamenalo, že by to mohl zastavit, ani kdyby chtěl. Byli příliš spojeni, byli si pro sebe navzájem svůj život. Tom by nikdy nemohl odejít, nemohl by Billa opustit.

Stačilo jen přemýšlet nad ztrátou Billa a dlaně se mu potily a srdce mu chaoticky tlouklo. Nikdo, dokonce ani jejich vlastní matka, tady nebyl pro Billa tak jako Tom. A nikdo tady nebyl pro Toma tak jako Bill. Vyrůstali pouze se vzájemnou důvěrou, vyrůstali s láskou k sobě navzájem. Trvalo to roky, ale spadli do toho, a teď nebyla žádná cesta ven.

Tom přemýšlel, když držel Billa a cítil, jak pomalu upadá do spánku, jestli by se něco z toho stalo, kdyby je jejich otec nikdy neopustil. Ne, Tom věděl, že jejich otec s tím nemá nic společného. Bylo lepší, že odešel.
Mělo to tak být, rozhodl se. A jestliže to tak mělo být, nikdo to nemohl zastavit. Nikdo nemohl poslat osud do prdele. Nebyla to chyba.
Mělo to tak být a Tomovi bylo jedno, jak těžce budou muset pracovat, aby to tak udrželi. Bude mít Billa vždy.

***

Hlasitá hudba zněla všude kolem a Tom stál u baru, opíral se o lokty a pomalu upíjel svůj drink. Bylo to silné, samý alkohol, příliš mnoho na to, aby to zvládnul. Jeho pohled byl rozmazaný a v břiše se mu rozlévalo teplo, když sledoval Billa, jak tancuje.
Bill se usmíval, chechtal, šklebil a křečovitě se pohyboval po podlaze, tančil do rytmu a skákal kolem každého. Georg byl blízko něj, tlačil a tahal Billa a každou chvíli se srazili. Gustav přišel k Tomovi a přikývnul.

"Odporné," poznamenal Gustav a ukázal na Billa s Georgem.

"Žárlíš," odpověděl Tom s malým smíchem. Hlavu měl těžkou, a jediné, co chtěl, bylo chytit Billa a otírat se o něj. V žaludku mu vířilo, když uviděl dívku, jak se přiblížila až k Billovi a ten se zasmál a chytil ji kolem pasu.
Věděl, že to nic neznamená, že se Bill právě baví, ale v břiše se mu míchaly podivné emoce. Žárlil. Tom se rozesmál, měl rád ten pocit, když si Billa přivlastňoval. Byly to normální pocity, napil se a podíval se na Gustava.

"Možná bychom pro ně měli jít dřív, než ze sebe udělají absolutní osly," řekl Tom.
Gustav se zhluboka napil piva. "Žárlíš?"
"Mohl bych ji Billovi přebrat ve vteřině," řekl Tom s úšklebkem.
"Takhle jsem to nemyslel," řekl Gustav. Vyprázdnil svou lahev a pak se obrátil k sekci VIP, kterou měli pro sebe na celý večer. "Přenes se přes to."

Věnoval Tomovi poslední pohled a zmizel nahoru do boxu. Tom se podíval zpátky na taneční parket, Georg nechal Billa samotného, odešel také do boxu. Teď tu byl jen Bill a hezká rusovláska.
Tom si povzdechl a pokračoval ve sledování. Bill se se smíchem pohyboval proti dívce, svíral její boky a měl jednu nohu mezi jejími stehny. Tom se snažil odvrátit pohled, snažil se ignorovat to bublání v břiše. Přesto se musel dívat. Nikdy neviděl Billa v akci, jako byla tahle, dokonce o tom nikdy ani nepřemýšlel. Část z něj byla fascinována.

A ještě větší část chtěla Billa jen pro sebe, a rychle.

Toma napadlo, jestli to byl stejný pocit, jaký cítil Bill, když ho viděl s holkama. Okamžitě se odvrátil. Podíval se na VIP sekci a uviděl tam Gustava u Georga. Mohl by odejít a nechat tady Billa v tomhle stavu?

Uviděl Billův obličej zabořený v dívčině krku a rozhodl se, že ano, mohl by tady Billa nechat.

"Další drink pro tebe?" zeptal se Gustav, když Tom přišel. Vklouzl do boxu a přikývl. Dopil zbytek svého pití.
"Ty platíš?" Usmál se Tom.
"Jo. Co se stalo, nemohl jsi to tam dole vydržet?" Gustav Tomovi věnoval pokřivený úsměv.
Tom věděl, co Gustav naznačoval a cítil se trochu nepohodlně. "Všechny žhavé holky odešly."
Gustav jen přikývl, vypadal pochybovačně. Georg se začal smát. "Co?" zeptal se Gustav podrážděně.
"Viděli jste Billa? Byl jako… jako by jí ojížděl na parketu. Nebo tak něco." Georg praštil do stolu a potřásl hlavou. "Nemyslel jsem si, že to v sobě má."
"Nemá," řekl Tom neomaleně, bez přemýšlení. Znovu vstal. "Víte… Možná se tam vrátím."

Gustav se rozesmál, ale Tom ho ignoroval.

"Hned jsem zpátky," řekl a běžel dolů po schodech k malému tanečnímu parketu. Stál nejapně na straně parketu nějakou dobu, našel Billa v davu lidí a pozoroval jej. Musel přiznat, že se mu líbilo pozorovat Billa s dívkou. Bylo to jiné, žhavé. Jeho penis se mu v kalhotách pohnul a mohl jasně vidět, jak Billovy ruce kloužou dolů k dívčině zadku.

Nestiskl jej, ani po něm neplácl nebo cokoliv hrubého. Držel ji a smál se jí do krku.
Dívka byla samý úsměv, velmi hezká, hezčí než si Tom uvědomoval, a byl s tím v pohodě do té doby, než zvedla hlavu a jemně Billa políbila na samém okraji úst. Tom věděl, že by neměl být naštvaný, on spal s holkama už dříve, ale nějak z tohohle neměl dobrý pocit.
Nebyl s dívkou velmi dlouho, nebyl toho schopný, dokonce ani na Billovo naléhání. Hruď ho bolela a on se ocitl uprostřed tanečního parketu, tak blízko, že Bill mohl cítit jeho pot.

Dotkl se Billa mezi lopatkami a Bill natáhl krk dozadu a usmál se na něj.

"Hm?" zabroukal Bill.
"Měl by ses vrátit nahoru."
"Ty bys měl zůstat tady," odpověděl Bill. "To je Ana, je opravdu hezká."
"Hej," řekla dívka Ana, a Tom se na ni usmál zpátky. Aniny oči zaplály a Tom věděl, že jí v mysli vytanulo slovo trojka.
"Hej," řekl. "My tohle neděláme. Bille?"
"Tomi, jdi pryč, nech mě být," řekl Bill a zamračil se. "Jdi mluvit s Gustavem o sportu."
"Fuj," zasténal Tom. Vzal Billa za ruku a odtáhl jej, pocit žárlivosti mu rval vnitřnosti. Ano, bylo to žhavé, myslet na Billa s dívkou, ale ta dívka byla moc aktivní. Příliš aktivní. Bill zakňučel a nechal se odtáhnout, dokonce se sám schoval pod Tomovu paži.

"Můžu jít s váma?" zeptala se Ana.

Tom zavrtěl hlavou. "Jsme VIP," řekl, připadal si jako snob, ale bylo to jednoduché. Táhnul Billa pryč a Bill jí zamával, dopil zbytek svého drinku.

"Tomi, Tomi, Tomi," zašeptal Bill, zakopával o své nohy, když ho Tom táhl do exkluzivnější části. "Au. Držíš mě příliš pevně."
"Bille," řekl Tom, zakoulel očima. Bill byl opilejší než on, o dost opilejší. Jak se to stalo?
Tom mu pomohl po schodech nahoru, až dorazili do boxu ke Georgovi a Gustavovi.

"Gentlemani!" zakřičel Bill a sedl si do rohu.

Georg zvedl sklenici na pozdrav a Gustav si odříhl. "Vy jste opravdu nóbl," řekl Tom, následoval Billa do boxu. Posunul se k němu blíž, než byl na veřejnosti za normálních okolností, ale bylo mu to jedno. Něco, snad žárlivé svědění v zádech, ho najednou nutilo toužit po bratrově blízkosti.

"Já… jsem gentleman," řekl Georg nezřetelně. "Bill to říkal."

Tom obrátil oči v sloup a jemně položil ruku na Billovo stehno pod stolem. "Jasně, ty jsi."

Bill se zachechtal a přitiskl se k němu více.

"Takže, vyrazíš si s tou dívkou?" zeptal se Gustav.
Tom ho sledoval, nezdál se ani zdaleka tak opilý jako Georg a upřeně je sledoval. Tom věděl, že by měl mazat pryč od Billa, ale jeho ruka sevřela jeho stehno pevněji, až Bill vyjekl.

"Ne!" řekl Bill. "Tomi mě vzal pryč od ní. Žárlivý, žárlivý Tomi." Cvrnknul Toma do nosu a smáli se spolu s obličeji nebezpečně blízko sebe.

"Musela být žhavá," řekl Georg. "Když Tom tak žárlil."
"Byla," odsekl Tom. Bill se široce usmál a položil hlavu na Tomovo rameno.
"Tomi, dej mi napít," zamumlal Bill.
"Myslím, že měl dost," řekl Gustav. "Myslím, že všichni máme."
"Otravo," zazpíval Georg. "Ty nemáš dost!"

Gustav si odfrkl, zahleděl se do davu. "Myslím, že tam vidím Sakiho, uvidím, jestli se můžeme dostat do auta."
Všichni tři chlapci zasténali, když Gustav odešel.

"Žádná legrace," řekl Bill přímo Tomovi do krku. Tom se zachvěl, když se Billovy rty otřely o jeho kůži a podíval se na Georga. Georg měl nyní položenou hlavu na stole, v ruce stále držel pivo.

"On se nedívá," řekl Bill, vtiskával Tomovi na krk měkké polibky. "Žárlivý Tomi."

"Ani náhodou," zamumlal Tom, odtáhl se, testoval svou odolnost. Bill ho následoval a Tomův žaludek poskočil. Bill opět přitiskl rty k jeho krku a jazykem přejížděl po jeho klíční kosti. Tom vypustil lehký vzdech a opřel se o Billa, přesouval ruku na Billově stehně a jemně zatlačil na Billův překvapivě tvrdý rozkrok.

"Uh uh," zašeptal Bill. "To nemůžeš. Ne teď."

Tom zasténal a znovu stiskl Billův rozkrok, Bill se zavrtěl a přitiskl rty na Tomovy. Tom se málem udusil, nemohl uvěřit, že ho Bill líbá na veřejnosti. Chtěl se odtáhnout, chtěl Billa udeřit do ramene, křičet na něj, ale byl extrémně vzrušený. Na veřejnosti jim tohle nikdy nebylo dovoleno dělat a Tom z toho byl nadšený.

Položil ruku na zadní stranu Billova krku a hladil ho, Bill mu zatlačil jazyk mezi rty a olízl mu zuby. Tom zasténal,miloval to. Zavřel oči, zapomenul na všechno a tlačil Billa do vinylové sedačky. Billovy ruce mu cestovaly na hrudi a sevřely ho kolem pasu, jejich jazyky se setkaly.

"Kurva," zamumlal Tom proti Billovým rtům, Bill ho polibkem umlčel. Tomův penis byl blízko prasknutí, byl tak tvrdý, že se potřeboval dostat do Billa. To byla jediná věc v jeho mysli. "Bille, oh, Bille…"

"Mmm," zavrněl Bill, téměř seděl Tomovi na klíně. Tom uslyšel hlasitou ránu a otočil se, Georg udeřil pivem o stůl a měl zvednutou hlavu. Gustav právě přišel.

Gustav povytáhl obočí. "Auto tady bude brzy."

"Aha," řekl Tom, uvolněně jak jen mohl. Odstrčil ze sebe Billa, snažil se, aby to vypadalo hravě. Bill na něj vrhl rozzlobený pohled, ale Tom prudce kývl směrem ke Gustavovi a Bill zbledl.

"Můžu dostat jedno na cestu?" zasténal Georg a zvedl pivo.

***

Cesta autem byla napjatá, ale Tom cítil, že on a Gustav byli jediní, kdo si to uvědomil. Georg byl mimo své vědomí a Bill mluvil jen tak, k nikomu.

"Já opravdu nechci jít zpátky do hotelu," říkal. "Je špinavý, přísahám. Tak špinavý. Byla tam špína ve vaně. Byla špína i ve tvé vaně, Tomi?"

Tom koutkem oka pozoroval Gustava a snažil se přijít na to, co jeho kamarád viděl a co ne.

"Tomiii!"

Obrátil se na Billa. "Hm?"

Bill se usmál a naklonil se dopředu, velmi blízko k Tomovi. "Ty jsi neposlouchal."

Tom si nemohl pomoct, ale opět se podíval na Gustava. Zíral z okna. "Promiň," řekl Tom Billovi. Bill si položil bradu na Tomovo rameno. "Um…"

"Neslušný Tomi," zašeptal Bill, než sklonil hlavu a láskyplně jej kousl do ramene.
Tom jej odstrčil a Bill našpulil rty. "Tomi, až se vrátíme…" A nadzvedl obočí.

"Raději běž spát," přerušil ho Gustav. "Zítra je velká šou, a ráno rozhovory."

"Ale já nechci spát," řekl Bill. Díval se přímo na Toma. "Cítím se velmi vzhůru."

"To se vsadím." Tom se pokusil usmát, nakonec pokrčil rameny a zíral z okna, stejně jako Gustav. Ale Bill se k němu opět přiblížil a téměř mu dýchal na krk. Tomovi se to líbilo - hodně. Jeho problémem bylo, že si nebyl jistý, jestli by mohl skrýt, jak moc se mu to líbí. Zdálo se, že Gustav má oči a uši všude.

"Možná budu jen…" Bill se posunul blíže k Tomovi a stiskl mu koleno. "Hej. Hej."

Tom prudce otočil hlavou a ostře se na Billa podíval. "Šššš."

"Ty to nechceš?" Bill se snažil šeptat, ale bylo to dost nahlas na to, aby to slyšel i řidič.

"Spát? Jo," odpověděl Tom okamžitě.

Bill si zhluboka povzdechl a padl zpět na sedadlo. Gustav pozoroval dvojčata s prázdným výrazem ve tváři.

"Co tvoje puchýře?" Snažil se Tom vést rozhovor s Gustavem. Snažil se tuhle situaci udělat pokud možno normální.

"Lepší."

Tom svraštil nos. Takže Gustav v tuhle chvíli nebyl moc hovorný. Tom pokrčil rameny, opřel se a přemýšlel, jak je jejich hotel ještě daleko.

Bill si široce zívnul a sesunul se na Toma. Tom trochu zbystřil, ale pak se rozhodl, že to bylo v pořádku. Georg byl taky prakticky opřený o Gustava. Pohladil Billa neohrabaně po rameni a Bill ho chytil za ruku a stiskl ji.

Tom neměl to srdce ji vytáhnout a tak je strčil nenápadně mezi ně a palcem hladil Billovy klouby. Doufal, že dotek řekne Billovi to, co nemohl říct.

Bill Tomovi ruku stisknul znovu a usmál se, a Tom věděl, že zprávu pochopil.

***

Tom popřál Georgovi a Gustavovi dobrou noc před tím, než zasunul kartu do dveří a nechal Billa vejít do jejich pokoje. Očima chvíli zůstal na Gustavovi, než Billa následoval.

Bill se zhroutil na postel a vydal ze sebe tichý zvuk. "Tomi?"

Tom zavřel dveře a otočil se na Billa, našel ho, jak se pomalu kroutí na matraci. Polkl, Bill se otíral o přikrývky a tiše sténal. Tom udělal krok dopředu a Bill opět zasténal.

"Tomi, prosím," prosil Bill. "Pojď sem."

Tom zvedl obočí a přistoupil k posteli. Bill se zcela nestydatě kroutil na matraci a trochu se sám sebe dotýkal. Tom se kousl do rtu. Z nikoho tak moc nešílel, jako ze svého bratra. Téměř se mohl udělat jen z pozorování Billa.

"Bille," zamumlal Tom a popošel pár kroků. "Sundej si oblečení."

"Hmm," zamumlal Bill, ležel na zádech a povytáhl si tričko. "Ty mi ho sundej."

"Ne, chci se na to dívat," řekl Tom vytrvale, zastavil se pár metrů od Billa. Rozkrok ho tak těžce bolel, že jediné, co chtěl, bylo skočit na postel a necitlivě Billa ojet. "Udělej to, no tak."

"Hmmm." Bill se ušklíbl a rozepnul si pásek. Prohnul se v zádech a pomalu si vysouval červenou košili nahoru přes hruď. Tom si olízl rty, aniž si to uvědomil. Vždycky věděl, že Bill je neuvěřitelně sexy, ale dnes večer to bylo ještě něco víc. Tom se zachvěl.

"Více?" zeptal se Bill. Tom tupě přikývl. "Co chceš vidět jako první?"

Jediné, co Tom mohl odpovědět, bylo: "Kurva, všechno."

Bill se zachichotal a hladil se po těle, třásl se pod svým vlastním dotekem. Stáhl si košili a opřel se o lokty. "Více než tohle?" Zeptal se a plaše zčervenal.

Tom věděl, že Bill není plachý, ale nevinný pohled jeho bratra mu zkroutil žaludek. "Rozepni si kalhoty," řekl Tom. "Chci vidět tvůj penis."

To způsobilo, že Bill zčervenal ještě více. "Tome… je tak tvrdý. Jestli se ho dotknu, tak se udělám."

Tom zaklel a pevně si přitiskl ruku na svůj vlastní rozkrok. "Ukaž se, Bille." Rozepnul si vlastní knoflík na kalhotách a jeho penis vykoukl, horký a tvrdý. "Ukaž se, Bille, ať můžu jít k tobě."

"Co budeš dělat?" zeptal se Bill.

"Nechystám se vydržet," přiznal Tom. "Chci jen…"

Bill přikývl a rychle si rozepnul kalhoty, opatrně, aby se sám sebe nedotkl. "Pojď sem. Pojď na mě."

Tom neztrácel čas. Odstranil mezeru mezi nimi a lehl si na Billa. Okamžitě se o něj začal třít, svým rozkrokem proti Billovu. Tom zalapal po dechu, když konečně ucítil Billovu horkou, vlhkou kůži. Třel se tvrději, nahoru a dolů. Chystal se udělat, tvrdě.

"Bože, Tomi," dostal ze sebe Bill a zakryl si oči rukou. "Děláš to tak zatraceně dobře…"

Tom jen přikývl, kousal se do jazyka a houpal boky proti Billovi. Měl opravdu dobré tempo, cítil blížící se orgasmus. "Udělej se se mnou, ano?" zašeptal Tom, olíznul Billův krk. "Musíme se udělat spolu."

"Řekni mi kdy, jsem připravený," odpověděl Bill a políbil Toma, jejich rty se spojily téměř bolestně. Tom zasténal, a cítil, jak mu mravenčí prsty. Bylo to tak blízko, jeho potřeba udělat se, byla téměř zoufalá. Myslel na to, jak je uvnitř Billa, ale tak dlouho by nevydržel.

Bill vykřikl a tvrdě se udělal na Tomovy kalhoty, Tom zasténal. "Kurva, Bille, kurva, to je tak…"

"Udělej to," řekl Bill, hlas se mu zadrhával v hrdle. "Udělej to, potřebuju to na sobě… Bože, chceš, abych tě sál?"

"Ano," řekl Tom rychle, padl na záda a tupě se usmíval. Bill mu vylezl na nohy, pevně uchopil Tomův penis a pak jej málem spolkl. "Kurva!"

Bill přikývl a pokračoval. "Mňam," zamumlal s hříšným úšklebkem na tváři. Tom jen zaklonil hlavu, bude kompletně nepoužitelný, až se udělá. Bill ho sál tvrdě, vsál veškerou vlhkost z Tomova penisu, a když polkl poprvé, Tom cítil, jak se mu zkroutil žaludek a tvrdě se udělal.

Bill si vzal vše, lapal po dechu a olizoval si rty. Tom spadl zády na postel a brzy se na něj připlazil i Bill a mazlil se.

Oba byli ulepeni od potu, stále ještě napůl oblečení.

"Kurva," zasténal Tom. "Tys mě zničil."

Bill si šťastně povzdech a přitulil se. "Bože, ty jsi mě v klubu tak vydráždil, Tomi."

"Tys mě vydráždil," řekl Tom. Stiskl Billa pevně a několik okamžiků leželi mlčky. "Ale všiml sis, že se Gustav choval divně?"

"Ne," řekl Bill, zazíval. "Proč?"

"Málem nás přistihl, jsem si jistý, že něco tuší," řekl Tom. "Nemyslím si, že je to tak vážné, jsem asi paranoidní." Bill neodpověděl, jen políbil Toma na krku. "Ty z toho nemáš obavy?"

Bill zasténal. "Tome, samozřejmě. Jsem jen unavený… a napůl opilý. Můžeme si promluvit ráno?"

"Jo," řekl Tom tiše. I když věděl, že pravděpodobně ne. Odhodili zbytek oblečení a zalezli pod deku, nazí a zpocení. Bil se zavrtal Tomovi v podpaží a Tom zavřel oči. Nedokázal přestat myslet na Gustava, a najednou mu do jeho mysli vyskočila máma. "Ne, ne."

"Co se stalo?" Bill se zavrtěl a vydechl.

"Nic." Tom polkl a snažil se počistit si hlavu. Byl šťastný, všechno bylo v pořádku. "Jo, nic."

"Okay," řekl Bill jemně. Zavřel oči a položil hlavu na Tomovu paži. Pár minut bylo ticho.

"Bille?"

"Jo?"

"Myslíš si, že to máma ví?"

Bill se zamračil. "Jsme příliš opatrní. Promluvíme si zítra."
"Jo, okay." Tom se snažil to ze sebe sklepat, ale nemohl se ubránit pocitu, že nebyli dostatečně opatrní. Ani zdaleka ne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama